Babiš požaduje zastropování cen. Lidem chce znatelně snížit cenu za energie
Poslední roky přinesly českým domácnostem hned několik výrazných otřesů v podobě růstu výdajů za energie. Není se tedy čemu divit, že tato oblast zůstává dál citlivým tématem a každé rozhodnutí dotýkající se možného zvyšování cen budí pozornost. Premiér Andrej Babiš by ale rád dalšímu zdražování předešel, a tak přichází s novými požadavky.
Výši spotřebitelské ceny energií totiž ovlivňuje především vývoj jejich cen na burzách, kde se do výsledné částky promítá také nutný náklad za vypouštění emisí. Ten se odvíjí od evropského systému, v jehož rámci firmy platí za celkový objem emisí, které vyprodukují.
Současný systém mnohým zemím nevyhovuje
Systém obchodování s emisními povolenkami ETS 1, které se týkají hlavně energetiky a letecké dopravy, uvedla do chodu Evropská unie pro členské státy včetně Česka už v roce 2005. Jejich smyslem mělo být především omezení emisí oxidu uhličitého vypouštěného do atmosféry. Na začátku se stanovilo určité množství povolených emisí zdarma, po překročení limitu ale musely firmy začít emisní povolenky nakupovat. I když se s nimi v Evropě obchoduje už přes 20 let, jsou nejen pro Česko stále žhavým tématem.
Podle názorů kritiků, včetně Andreje Babiše, povolenky momentálně ničí evropský průmysl a snižují konkurenceschopnost firem. Proto prosazuje zastropování ETS 1 na maximální výši 30 eur za kus, a to i přesto, že je momentálně jejich cena až trojnásobná a pohybuje se od 70 do 90 eur za kus. Například podle Jiřího Matouška ze společnosti Centropol je ale zvažovaný strop dosažitelný. Větší váhu má však podle něj potřebná změna celého dosavadního systému, kterou si podle všeho přeje kromě Česka i Rakousko, Německo, Itálie, Polsko a další státy.
Zaplatí firmy i koncový spotřebitel
Podle našeho premiéra by Česku zatím neměl nic dobrého přinést ani další plánovaný samostatný systém v podobě ETS 2, který se má tentokrát týkat emisí z vytápění budov a silniční dopravy. Sice v něm povolenky nemají nakupovat přímo koncoví spotřebitelé, ale motoristé a domácnosti si nakonec stejně připlatí. Ačkoliv budou povolenky nakupovat dodavatelé paliv a energií, spotřebitelům pak nutně musí ceny navýšit.
V minulém roce tak prosadila Česká republika prostřednictvím vlády bývalého premiéra Petra Fialy odklad emisních povolenek druhého typu, které měly původně začít platit od 1. ledna 2027. Vyjednán byl odklad na rok 2028 a schválen byl také cenový stabilizační mechanismus, který měl zmírnit dopady pro firmy a občany. Nynější předseda vlády Andrej Babiš na plán předchozí vlády navazuje, ale navrhuje ještě další odložení termínu – až na rok 2030.
Ještě před únorovým summitem o konkurenceschopnosti tak odeslal dopis do Bruselu určený přímo k rukám předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Jeho obsahem bylo kromě kritiky cenového vývoje povolenek ETS 1 také obhájení navrhovaného odkladu ETS 2 s tím, že je nutné nejprve revidovat jejich dopady.
Kromě negativních důsledků pro české občany týkajících se například sociální oblasti totiž podle něj hrozí také vysoká volatilita a nadměrný růst cen. Pokud by EU jeho žádost vyslyšela, Česko by získalo více prostoru se na provádění systémových změn připravit.
Co na to experti?
Zastropování cen ETS 1 i odklad termínu pro ETS 2 by podle některých expertů mohl být krok správným směrem. Například podle předsedy představenstva Pražské plynárenské bude totiž jedno ovlivňovat to druhé. Posun termínu také podle něj znamená, že „se domácnostem nezdraží plyn“.
Také marketingový ředitel společnosti Centropol se k návrhu vyjádřil pozitivně: „Každý další rok odkladu je správný“, uvedl společně s kritikou aktuálně navrženého modelu obchodování emisních povolenek.
Jakékoliv oddálení nového typu povolenek by také znamenalo více času pro spotřebitele. Měli by tak možnost se na změnu lépe připravit, ať už změnou zdroje vytápění, nebo třeba snížením spotřeby v podobě výměny oken a zateplení domu.
Na druhou stranu někteří upozorňují i na to, že nejistota ohledně pravidel povolenek může znamenat pro firmy problém. Například organizace IETA už dříve vyzdvihovala, že základem je „jasnost a stabilita“, aby se společnosti mohly připravit a včas nastavit své obchodní strategie.






























































