Česko plánuje rozsáhlou jadernou výstavbu. Po Dukovanech a Temelínu mají v dalších krajích vyrůst nové reaktory

Výroba elektřiny z uhlí v České republice postupně končí a je ji potřeba nějak nahradit. Ačkoli se zvyšuje podíl výroby z obnovitelných zdrojů, k uspokojení poptávky to stačit nebude. I přes úsporné spotřebiče a LED žárovky je spotřeba elektřiny v domácnostech a firmách stále vysoká, nehledě na vzrůstající oblibu elektromobilů. Stát proto hledal nové cesty, jak zajistit stabilní dodávky elektrické energie příštím generacím, a pozornost zaměřil k jádru. 

Dukovany posílí dva reaktory 

Nejblíže realizaci mají v současné chvíli dva nové velké reaktory v Dukovanech, jejichž výstavba má být zahájena v roce 2029. Dodavatelem bude jihokorejská společnost KHNP, která ve světě provozuje 26 jaderných elektráren a slibuje nejmodernější řešení, spolehlivost pasivních bezpečnostních systémů, odolnost při letecké havárii i ochranu před kyberútoky. Projekt s náklady přes 400 miliard korun bude zřejmě nejdražší zakázkou v historii Česka. Pokud vše půjde podle plánu, nové reaktory zahájí zkušební provoz v roce 2036. 

Podle odborníků však dukovanské reaktory nebudou v budoucnu dostačující. Energetik Vladimír Hlavinka upozornil na zvyšující se energetické nároky kvůli trendu elektromobility, nástupu umělé inteligence a potřebě budování masivních datových center. „Spotřeba elektřiny prostě výrazně poroste. A nové bloky v Dukovanech jen nahradí ty, které jsou nyní v provozu,“ uvedl Hlavinka. 

Vláda Andreje Babiše proto zvažuje výstavbu dvou dalších velkých reaktorů v areálu Temelína, ale tím to neskončí. 

Stát zvažuje výstavbu nových reaktorů také v Temelíně. , ...

Doplňkové moduly

Výrobu elektřiny v Česku mají v budoucnu podpořit malé modulární reaktory, které je možné postavit rychleji a levněji. Obří kolosy v Dukovanech a Temelíně tato zařízení nahradit nemohou, ale poslouží jako jejich šikovný lokální doplněk. O jejich stavbě se uvažuje zejména v místech, kde nyní stojí dosluhující elektrárny tepelné. 

Jednou takovou lokalitou jsou Tušimice na Chomutovsku, kde již probíhají geologické průzkumy zkoumající stabilitu podloží a další bezpečnostní prvky. S modulárním reaktorem se už víceméně počítá také v Dětmarovicích v okrese Karviná a další se zvažují v Neratovicích, v Kralupech nad Vltavou a Mělníku. Ve hře jsou rovněž stávající elektrárny v Prunéřově a Ledvicích v Ústeckém kraji. 

Pohled na chladící věže elektrárny Tušimice II ze střechy její kotelny , Creative...

Až dvacet malých reaktorů 

Předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpán Kochánek, který ve funkci nahradil zesnulou Danu Drábovou, odhadl počet plánovaných modulárních reaktorů na dvě desítky. Největším investorem bude v tomto ohledu společnost ČEZ, která chce vystavět až 10 malých reaktorů v horizontu 15–20 let v Temelíně, Tušimicích a dalších lokalitách. „Spo­lečnost Sokolovská uhelná by ráda nahradila jednu ze svých tepelných elektráren malým reaktorem. A třetí je Orlen, který zvažuje nahrazení zdrojů v Kralupech a Neratovicích,“ uvedl Kochánek. 

Obyvatelé ve zmíněných lokalitách mohou mít přirozeně obavu o bezpečnost, Štěpán Kochánek však ujišťuje, že bezpečnostní postupy u malých modulů jsou stejné jako v případě reaktorů velkých. „Jde o to, aby projekt byl kvalitní, vše dobře vyrobeno a postaveno, personál proškolen, a aby nedošlo k napadení. Týká se to i kybernetické bezpečnosti,“ vysvětlil Kochánek v rozhovoru. 

Pokud se plány vlády a energetických firem naplní, Česko v příštích dekádách zaznamená největší jadernou výstavbu ve své historii. Do poloviny století by podíl výroby elektřiny z jádra mohl dosáhnout 50 až 60 %. Jakkoli jaderné elektrárny vzbuzují strach z případných havárií a úniků radioaktivity, elektřinu dokážou vyrábět stabilně a ve velkém množství bez emisí oxidu uhličitého. Ve finále by tedy měly přispět k energetické soběstačnosti státu při zachování čistého ovzduší.