Běžné radiátory jsou už zastaralé a chytří Češi sázejí na mnohem modernější variantu vytápění
Ústřední vytápění má dlouhou historii. Takzvaný hypokaust byl využíván už v antickém světě. V současnosti jsou často používány radiátory. Jenže těm možná začíná „zvonit hrana“. Už i Češi totiž stále častěji sázejí na modernější varianty vytápění, které přinášejí spoustu výhod.
Podle statistik z výsledků Sčítání 2021 je 90 % obydlených bytů v Česku vytápěno ústředním topením. Běžné radiátory jsou už ovšem někdy považovány za zastaralé. Moderní panelákové domácnosti tak sázejí na mnohem modernější varianty. K dispozici máme zajímavé doplňkové zdroje tepla, ovšem také vytápění, které lze využít jako hlavní zdroj. I když se vizuálně může podobat radiátoru, radiátor to není. Na rozdíl od něj navíc dokáže i chladit.
Neohřívejte vzduch, ale své vlastní tělo
K vytápění jsou stále častěji využívána zařízení, která fungují na úplně jiných principech než klasické druhy topení. Třeba takové infrazářiče neohřívají vzduch v místnosti, ale předměty. Jak to konkrétně funguje? Infračervené záření (IR) zahřívá stěny, podlahu i nás jako obyvatele, jakmile se dostane do kontaktu. Úplně stejně ostatně funguje sluneční záření, u něhož právě infračervenou část vnímáme jako teplo. Teplo z infrazářiče je tedy zcela přirozené, a tudíž ho lze považovat za zdravé.
Tahle topidla působí okamžitě po zapnutí. Zároveň využívají 100 % tepla, protože nedochází k prakticky žádným tepelným ztrátám. Navíc nevysušují vzduch a jako doplňkový zdroj tepla mohou šetřit energii, a to až o 60 %. Ačkoli se však některé modely mohou pochlubit schopností ohřívat větší plochy, infrazářič by neměl být používán jako jediná domácí topná jednotka. Teplo je totiž cítit jen v přímém dosahu paprsků a nemůže jít o jeho hlavní zdroj ve větších místnostech.
Infračervené záření nezahřívá vzduch, ale předměty, a to včetně lidí
, ...
Hřát může i zařízení k chlazení vzduchu
V průběhu horkých letních měsíců jsme vděčni za zařízení, které chladí vzduch v interiérech. Jenže klimatizaci je možné použít i přesně opačným způsobem. Mnoho lidí ji stále zná „jen“ jako prostředek pro chlazení vzduchu, ale ve skutečnosti ji lze skutečně použít i k vytápění. Moderní klimatizace fungují na principu tepelného čerpadla vzduch–vzduch. Během zimy tak dokážou přesouvat teplo z vnějšího prostředí dovnitř. Venkovní vzduch totiž i během tohoto období obsahuje tepelnou energii.
Klimatizace je vhodná pro přechodné období či jako doplňkový zdroj. Může být ale také vhodným řešením pro menší domy a byty. Na rozdíl od radiátorů ji lze využívat celoročně – v létě chladí a v zimě hřeje. Existují ovšem opět i některé nevýhody. Vnitřní jednotky mohou být hlučnější a instalace nemusí být dvakrát jednoduchá. Stejně jako infrazářiče se přitom nehodí jako hlavní zdroj tepla do větších prostor, kde jsou méně efektivní a jejich provoz by se mohl prodražit.
Moderní klimatizace umožňují i vytápění
, ...
Je to radiátor, není to radiátor?
Při výběru vhodného vytápění jste možná také narazili na něco, co částečně vypadá jako radiátor, ale ve skutečnosti to radiátor není. Takzvané fan-coil jednotky neboli fancoily jsou tepelné výměníky, které využívají horkou vodu k přenosu energie do vzduchu. Lze je tedy použít k vytápění, přičemž fungují na principu sálavého tepla podobně jako radiátory. Jenže zde podobnost končí. Stejně jako v případě klimatizací totiž mohou i chladit, a to prostřednictvím studené vody.
Fan-coil jednotky lze připojit k ústřednímu prvku topení, tedy například ke kondenzačnímu kotli či tepelnému čerpadlu. Ve spojení s ním přitom mohou zaručit velice efektivní provoz, který navíc bývá výhodný i finančně. Ohřát (či ochladit) místnost přitom obvykle dokážou opravdu rychle. Fancoily mohou sloužit jako hlavní zdroj tepla, oproti radiátorům ale bývají obecně dražší a při provozu zároveň poněkud hlučné, byť ne nijak výrazně. Počítat je nutné i s pravidelnou údržbou.
