Špatná zpráva pro české domácnosti. Energetické varování z Německa může brzy tvrdě dopadnout i na nás

Nyní se Německo rozhodlo vydat cestou využívání obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2030 plánuje tímto způsobem získávat nejméně 80 % elektrické energie. Ukázalo se však, že se země po odstavení jaderné energie potýká s problémy, které mohou dopadnout i na Českou republiku. 

Německo směřuje k potenciálnímu nedostatku elektřiny

Podle energetického think-tanku Ember v loňském roce Německo vyprodukovalo 59 % elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů. Podíl této čisté energie je však dokonce pod unijním průměrem, který činí 71 %. Například Francie, která je známá využíváním jaderné energie, se loni dostala dokonce na 95 %. 

Německo je na tom poměrně dobře v rozvíjení solární a větrné energie. V loňském roce dokázaly tyto zdroje pokrýt 45 % výroby elektřiny. Země chce do roku 2030 čistými zdroji pokrýt 80 % elektrické energie, není však jisté, zda se jí to skutečně podaří. Mnozí odborníci zároveň upozorňují na to, že právě kolem roku 2030 může Německo čelit nedostatku elektřiny. Tato skutečnost se už nyní promítá do napětí na trhu a vývoje cen. 

Německo odstavilo jaderné elektrárny už v roce 2023 , ...

Plánuje výstavbu plynových elektráren, vše se ale brzdí

Z dlouhodobých plánů vyplývá, že Německo potřebuje záložní zdroje pro výrobu elektřiny pro případ, že nesvítí slunce ani nefouká vítr. V tomto směru proto plánuje výstavbu plynových elektráren, které by do roku 2045 přešly na vodík. 

Problém spočívá v tom, že výstavba těchto elektráren byla zpomalena z důvodu dohadování s Evropskou komisí. Německý kancléř Friedrich Merz proto avizoval, že by Německo mělo zvážit pozastavení uzavírání zbývajících uhelných elektráren, dokud nebudou nové plynové elektrárny připraveny k provozu. 

Stejně nejistá je i situace týkající se odchodu země od uhlí. Konečný termín byl původně stanoven na rok 2038, předchozí vláda ale směřovala spíše k roku 2030. Budoucnost využívání uhlí tak bude pravděpodobně záviset i na jiných faktorech, než jsou pouze emise a obava z nedostatku zdrojů. Některé lignitové elektrárny jsou totiž nyní opět ziskové, a to díky levnějším emisním povolenkám.  

Podle odborníků může v roce 2030 čelit nedostatku elektřiny , ...

Jak tato situace může ovlivnit Českou republiku

Česká republika je silně propojena s německým trhem a ceny elektřiny se obchodují na společné burze (EEX – Lipsko). Obavy z nedostatku elektřiny kolem roku 2030 mohou vést k vyšší cenové volatilitě.

Pokud Německo nestihne postavit plynové elektrárny, zavře uhelné elektrárny rychleji, než najde náhradu, a bude bojovat s výpadky výkonu, vznikne napětí mezi nabídkou a poptávkou, které můžeme pocítit i u nás. Tato situace následně může vést k prudkým cenovým špičkám, vyšší volatilitě trhu a dražším forwardovým kontraktům. Český průmysl i domácnosti to poté pocítí prostřednictvím vyšších cen. 

Česká republika pak v celé situaci může hrát dvě role. Pokud budeme mít přebytek výroby elektřiny, můžeme ji vyvážet do Německa a stát se tak jedním z exportérů. Kromě toho se z nás může stát pomyslná pojistka německé sítě. V případě nedostatku výkonu v Německu může Česká republika situaci stabilizovat tím, že dodá elektřinu nebo poskytne regulační služby.

Německo je největší ekonomikou Evropské unie a zároveň největším spotřebitelem elektřiny v Evropě. Jakákoliv nestabilita se tak projeví v rámci celého regionu. Vzhledem k tomu je namístě zdejší situaci sledovat a být připraveni na ni adekvátně reagovat.