Nejde o výkon, ale o načasování. Když digestoř zapnete pozdě, mastnota už víří všude kolem
O tom, jak správně nakládat s digestoří, řada lidí vůbec nepřemýšlí. I to je možná důvod, proč většinou neodvádí 100% práci. Nepoužíváte ji náhodou také způsobem, který jí brání vzduch v místnosti opravdu vyčistit?
Někdy se vaření změní v boj o minuty. Jakmile se totiž v kuchyni objeví oblak kouře, štiplavý pach už nejde téměř vyvětrat a drží se v místnosti i několik následujících hodin. A nepomůže ani to, že digestoř zapnete na plné obrátky a okna otevřete dokořán. Stačí si ale osvojit několik základních pravidel a tahle situace už nemusí nikdy znovu nastat.
Vychytejte správný moment
Otravné hučení těchto hlasitých spotřebičů každý zná. Proto se sami sobě snažíme často namluvit, že není potřeba je zapínat. Na jejich existenci si znovu vzpomeneme, až když něco připálíme. To potom ihned digestoř přepínáme do polohy „on“. Jedná se přitom o nejčastější chybu při využívání digestoře. V tom momentě je už totiž na zažehnání problému pozdě.
Správně byste měli digestoř spustit alespoň minutu před zapnutím sporáku, což zachytí jakékoliv páry a pachy vznikající už na začátku vaření. Vypnout byste ji pak měli dokonce i 10 až 15 minut po dovaření. Stačí ji už přitom nechat běžet pouze na nižší výkon. Dokonale tak zahladíte stopy po jakékoliv přípravě jídla.
Volba nízkého výkonu se nehodí pro všechny typy vaření.
, ...
|
Nízký, nebo vysoký stupeň?
I další chyba má souvislost s nepříjemným hučením zapnuté digestoře. Kvůli němu totiž lidé nechávají tento spotřebič běžet pouze na nízký výkon, který je méně rušivý a bez námahy přes něj slyší i televizi. Nastavovat sílu odsávání vzduchu je ale nutné s ohledem na typ vaření, ne podle příjemných či nepříjemných pocitů.
Pokud například vaříte polévku, těstoviny, rýži nebo brambory, postačí nižší výkon. Kdykoliv smažíte za vyšších teplot na jakémkoliv tuku, zařazujte vždy vyšší stupeň odsávání.
Klíč spočívá v pravidelnosti
S typem vaření souvisí i třetí častá chyba. Digestoř je totiž třeba používat při každém vaření, nejen občas nebo při smažení. Týká se to dokonce i případů, kdy jen ohříváte vodu. Nejenže digestoř odstraní z kuchyně nežádoucí vlhkost, teplo i mastné částice, ale pomáhá také eliminovat nebezpečné látky, které při vaření vznikají. O jejich přítomnosti nemusíte často ani vědět, protože je člověk běžně necítí.
Jedná se o jemné částice (PM10, PM2.5) a těkavé látky, které se mohou dostat do plic a mít za následek zhoršené dýchání nebo podráždění. S využíváním plynových sporáků také stoupá riziko spojené se vznikem jedovatých plynů, jako jsou oxidy dusíku či oxid uhelnatý, který je bez zápachu a jeho výskyt v interiérech je nezřídka zvýšený.
Pokud se tyto plyny v místnostech hromadí, mohou způsobovat zhoršení astmatických potíží, bolest hlavy nebo slabost. Správné odvětrávání, nejen v hraničních případech, kdy se z plotny kouří, je tedy pro předcházení těmto rizikům zásadní.
Plynové hořáky se pojí s vyšším rizikem vzniku škodlivin.
, ...
|
S okny, nebo bez?
Mnoho lidí se snaží výkon digestoře podpořit otevřenými okny. Ta se ale hodí využít jen v některých případech. Záleží na typu vaší digestoře. Pokud opravdu pracuje efektivně a odsává vzduch z kuchyně, jsou otevřená okna zbytečná.
Pokud ale spotřebič pouze otáčí vzduch z kuchyně a pouští ho zpět, odborníci doporučují mít u vaření pro odvod vlhkosti otevřená také okna. Pachy pak zachytí uhlíkový filtr uvnitř digestoře. Opět ale platí, že se nevyplatí čekat až do bodu, kdy se na plotně začne z hrnců kouřit.
Zadní vařiče mají smysl
Téměř jakákoliv digestoř s odsáváním vzduchu navíc funguje lépe, pokud používáte zadní plotny, ze kterých zvládne výpary efektivněji zachytit. I při nastavení na nízký stupeň výkonu tak odsaje podle akademického systému Standford Medicine bez problémů zhruba 60 až 70 % všech škodlivých látek.
