Švýcaři už dávno nevyužívají tepelná čerpadla a klimatizace. Domácnosti vytápějí i chladí díky desítky let staré technologii

Tato zařízení si bezesporu zaslouží veškerou pozornost, která se jim nyní dostává, protože dokážou být mimořádně užitečná. Existuje nicméně i celá řada dalších způsobů, jak domácnost efektivně vytápět či naopak ochlazovat. Jeden z nich dokonce kombinuje obě tyto funkce zároveň, čímž se mu podařilo získat oblibu například u Švýcarů, z nichž někteří na něj nedají dopustit. Velmi zajímavé je, že ačkoliv se na trhu objevil již před dlouhou řadou let, lidé na něj mnohdy stále zapomínají.  

TABS: Staronový způsob vytápění i chlazení, který stojí za pozornost

Řeč je konkrétně o takzvaném temperování betonového jádra, o kterém se někdy hovoří rovněž pod zkratou TABS. Jedná se o velice efektivní způsob chlazení i vytápění, jenž využívá samotnou stavební konstrukci budov. 

Temperování betonového jádra funguje na principu tepelné setrvačnosti. Čistě pro zajímavost, tento princip je lidstvu známý již po tisíce let: Setkat byste se s ním mohli již ve starověkém Římě nebo v některých částech starověké Asie. Předci tehdy proháněli horký vzduch dutinami, které se nacházely v podlahách nebo ve stěnách. 

Od té doby prošel tento systém výrazným vývojem, nicméně jádro fungování zůstalo stejné. K velmi významnému posunu došlo během 30. až 70. let 20. století. S trubkami v betonových deskách začal provádět experimenty nejdříve americký architekt Frank Lloyd Wright, přičemž po ropné krizi na něj navázali další inženýři, a to především ze skandinávských států nebo Švýcarska.

Moderní způsob temperování betonového jádra se potom objevil na začátku 90. let 20. století, a to konkrétně ve švýcarském Curychu. Právě tam je temperování betonového jádra dodnes velmi oblíbené. 

Kolébkou tohoto systému je švýcarský Zurich. , ...

Jak funguje moderní temperování betonového jádra?

Zatímco běžná topná tělesa či klimatizace zpravidla ohřívají (nebo ochlazují) vzduch, tento způsob využívá přímo konstrukci budovy. Skrze ni se potom teplo (či chlad) rovnoměrně rozšiřuje do vnitřních prostorů. 

Základním stavebním kamenem celého systému je rozvod vody prostřednictvím potrubí, které je zabudováno přímo do betonové konstrukce. Právě beton je klíčem k úspěchu, protože je známý svou schopností efektivně shromažďovat vysoké množství tepelné energie. 

V průběhu zimních měsíců se potrubí naplňuje otopnou vodou, jejíž teplota zpravidla dosahuje okolo 23 až 30 °C. Tato voda přímo ohřívá okolní beton, ze kterého se teplota následně přenáší do vnitřních místností. 

Naopak během letních měsíců proudí skrze potrubí voda, jejíž teplota se většinou pohybuje okolo 18 až 20 stupňů. Tím dochází naopak k mírnému a postupnému ochlazování celé budovy. 

Temperování betonového jádra je energeticky velmi efektivní. , ...

Jaké jsou výhody a nevýhody temperování betonového jádra?

Temperování betonového jádra nabízí několik zásadních výhod:

• Vysoká sezónní přizpůsobivost: Díky možnosti snižovat či zvyšovat teplotu vody, která proudí skrze trubky, se snadno přizpůsobíte proměnlivým ročním podmínkám. Systém zkrátka nabízí dvě funkce – topení i chlazení. To o běžných topných systémech neplatí. 
• Energetická úspornost: Otopnou vodu není nutné zahřívat na nijak mimořádně vysoké teploty. K maximalizaci energetické efektivity navíc přispívá schopnost betonu akumulovat tepelnou energii. Díky těmto faktorům je tento systém ve srovnání s jinými velmi úsporný. 
• Odolnost a dlouhá životnost: Temperování betonového jádra nevyžaduje výstavbu komponentů, které by byly náchylné k poškození. Proto je velmi odolné a nezřídka vydrží okolo 100 let. 

Co se nevýhod týče, za zmínku stojí tyto:

• Nemožnost provádět rychlé změny teploty: Schopnost betonu akumulovat teplenou energii může být z hlediska úspornosti sice výhodná, nicméně je potřeba počítat s tím, že se může jednat o tak trochu dvojsečnou zbraň. Reakce na změnu teplot jsou totiž velmi pomalé. 
• Vyšší pořizovací náklady: Temperování betonového jádra může být velmi nákladné. U větších domů se celková částka může vyšplhat klidně ke 100 000 až 300 000 Kč. 

Celkově se však jedná o jeden z energeticky nejefektivnějších způsobů vytápění domácnosti. Investice do něj se tedy může v dlouhodobém horizontu rozhodně vyplatit.