Evropská komise představila nové energetické opatření. Domácnosti čekají zásadní změny v cenách energií
Vysoké ceny energií trápí občany České republiky i mnoha jiných evropských států již několik let. K jejich nárůstu došlo především v letech 2021 až 2023, a to v důsledku několika faktorů, mezi které se řadí například ruská invaze na Ukrajinu, problémy francouzských jaderných elektráren nebo rozběhnutí ekonomiky po ukončení opatření souvisejících s koronavirovou pandemií.
Od té doby se ceny drží stále velmi vysoko. Evropská unie se z toho důvodu rozhodla představit několik opatření, která by měla mít na trh s energiemi opět zásadní dopady, přičemž v tomto případě na ně lze nahlížet převážně pozitivně. Komise si totiž od implementace jednotlivých opatření slibuje především zvýšení energetické nezávislosti společně se snížením cen energií. Dopady by měli pocítit i občané České republiky.
Evropská unie reaguje na požadavky unijních občanů
Evropská komise představila letos 10. 3. významný krok, jehož cílem je zajištění levnější a celkově dostupnější energie pro všechny obyvatele členských států Evropské unie.
„Přístup k cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energii je pro nás všechny základní nutností. V dnešní Evropě to však stále není realita. Téměř každý desátý občan si nemůže dovolit dostatečně vytápět své domovy a stále větší počet trpí v létě, protože nedokáže řádně ochladit svůj obytný prostor. Více než 30 milionů Evropanů uvádí, že mají potíže s včasnou úhradou účtů za veřejné služby. To je nepřijatelné. Tohle se musí změnit. Prostřednictvím energetického balíčku pro občany usilujeme o to, aby k této změně došlo," sdělil Dan Jørgensen, komisař pro energetiku a bydlení.
Zavedená opatření jsou zároveň reakcí na aktuální geopolitická rizika, která souvisí se závislostí evropských států na dovážených fosilních palivech.
O jaká opatření se konkrétně jedná?
Naprosto klíčovou oblast představuje podpora investic do obnovitelných zdrojů, což se týká i domácích „zelených“ elektráren.
Rovněž by mělo dojít k celkovému zvýšení odolnosti a efektivity evropského energetického systému. Infrastruktura by měla být rozšířena a modernizována tím způsobem, aby došlo k naplnění jejího maximálního potenciálu.
Komise v tomto směru spolupracuje rovněž s Evropskou investiční bankou. Ta by měla v následujících třech letech poskytnout na podporu zamýšlených opatření dohromady přes 75 miliard eur – to odpovídá přibližně 1 827 750 000 000 (tedy téměř 1,83 bilionům) korun.
Kromě zelených zdrojů by měla být podporována rovněž výstavba modulárních jaderných reaktorů. Ty jsou ve srovnání s běžnými jadernými elektrárnami mnohem menší a nabízí několik dalších výhod.
Tyto investice jsou podle názoru celé řady odborníků klíčové pro zajištění stability a nezávislosti evropského energetického systému.
Při spolupráci zákonodárných orgánů mohou Češi ušetřit desetitisíce
V neposlední řadě vyjádřila komise podporu všem členským státům Evropské unie, které se odhodlají ke snižování daní a poplatků za elektřinu pro běžné domácnosti.
Z dostupných statistik je možné vyčíst, že daně a poplatky za elektřinu činí v EU v průměru 25 % z ceny energií pro domácnosti. Pokud dojde k jejich snížení, unijní občané mohou každoročně ušetřit tisíce, v určitých případech dokonce desetitisíce korun ročně.
V dlouhodobém horizontu (20 a více let) se může jednat o statisíce. V tomto směru je nicméně iniciativa zejména na straně zákonodárných orgánů jednotlivých členských států Evropské unie. V České republice je tímto orgánem Parlament České republiky, tedy Poslanecká sněmovna ČR a Senát ČR.





























































