Ministerstvo v květnu přepsalo pravidla pro pergoly. Jedna deska na střeše z ní udělá stavbu, kterou musíte hlásit

Podle statistik z předešlých let stojí každá desátá stavba v Česku nelegálně a v rozporu s předpisy. Problém přitom může nastat i u prachobyčejné pergoly. Ve skutečnosti se v mnoha případech o tuto stavbu vůbec nejedná. Aktualizovaná metodika MMR z května se zaměřuje na rozdíly mezi pergolou a přístřeškem. Jak se tedy od sebe tyto dvě stavby liší a jaké jsou nejčastější chyby s nimi spojené?

Pergola jako prvek zahradní architektury

Možná vás překvapí, že pergola je podle metodiky MMR výhradně okrasným prvkem zahradní architektury. V podstatě se tedy jedná o stavbu, která má primárně estetickou funkci (na rozdíl od přístřešku). Podle definice jde o lehkou konstrukci, která je obvykle porostlá popínavými rostlinami.

Může mít ovšem i další funkce. Například usměrňovat pohyb návštěvníka k místům, jejichž význam chtěl autor zdůraznit, nebo vizuálně oddělovat jednotlivé části zahrady. Pergola nepodléhá posuzování podle stavebního zákona (zákon č. 283/2021 sb.). Její stavbu tedy není nutné nikomu hlásit.

Pergola je prvek zahradní architektury , ...

Přístřešek jako zastřešená konstrukce

Přístřešek se od pergoly v některých ohledech výrazně liší. Podle metodiky MMF jde především o zastřešenou stavbu bez obvodových svislých konstrukcí, byť třeba jen některých, která je určena ke konkrétnímu účelu užívání. Jedná se přitom o stavbu ve smyslu stavebního zákona.

Z toho vyplývá, že podléhá posuzování podle tohoto zákona. Ne vždy ovšem potřebujete povolení záměru. Zákon říká, že není nutné, pokud se jedná o volně stojící drobnou stavbu o jednom nadzemním podlaží do 40 m² zastavěné plochy a do 5 metrů výšky. V opačném případě ji je nutné hlásit příslušnému úřadu.

Přístřešek je zastřešená konstrukce , ...

Jaké chyby patří k nejčastějším?

Mnozí lidé si pletou pergolu a přístřešek, z čehož v některých případech mohou vyplynout nepříjemné komplikace. Upozorněme tedy raději na některé konkrétní chyby, které mohou vyplývat z aktualizované metodiky Ministerstva pro místní rozvoj.

• Pokud na zahradě postavíte konstrukci se střechou, případně již stojící konstrukci zastřešíte (třeba jedinou deskou z polykarbonátu či skla), bude posuzována jako přístřešek. Pak může být velkou chybou, když se nepřesvědčíte, že splňuje podmínky pro drobnou stavbu.
• Některé lidé mají na zahradě takzvaný carport, což je vlastně přístřešek pro vozidla. Jak už vyplývá z této definice, i když může postrádat obvodové stěny, stále má zastřešení. Opět se tedy jedná o stavbu, která je posuzována podle stavebního zákona.
• K chybám může vést i matoucí terminologie. Existuje totiž stavba zvaná bioklimatická pergola. Jde o venkovní konstrukci vybavenou naklápěcími lamelami, jež regulují mikroklimatické podmínky v prostoru pod ní. Podle MMF se přitom pergolou nazývá chybně a jde o přístřešek.
• Když někteří lidé zjistí, že si bez povolení záměru postavili problematickou stavbu, raději dělají „mrtvé brouky“. Mnohdy ale jde taková „černá stavba“ dodatečně zlegalizovat. Pokud to ovšem neučiníte, hrozí vám pokuta až 2 miliony korun a nutnost jejího zbourání.

Do křížku s úřady se lze dostat všelijak

Záměna pergoly a přístřešku může být jen jednou z „třecích ploch“. Problematický totiž někdy bývá i obyčejný přístřešek na dřevo. I ten se může stát černou stavbou. Na zahradě navíc v některých případech vede ke komplikacím i chodníček s kameny a okrasnými keři. Vždy si tedy raději zjistěte, co je a není možné a jaké máte povinnosti. Do křížku s úřady se totiž nechce dostat asi nikdo.