Šokující zpověď bývalého zaměstnance banky: Tohle vám nikdy neřeknou přímo

„Nebylo to nic nezákonného, ale často jsem měl pocit, že naší hlavní prioritou není pomoc klientům, ale maximalizace zisku. Lidé důvěřují, že jim poradíme dobře, jenže většina produktů byla výhodných hlavně pro banku. O tom jsme ale samozřejmě nahlas nemluvili,“ říká bývalý pracovník jedné z českých bank.

Bankovní poradce není nezávislý rádce

Bankéř, který s vámi sedí u stolu, není objektivní poradce. Je to obchodník s obchodními cíli. Každý měsíc by měl splnit konkrétní prodejní plány, často stanovené centrálně. Tyto plány obsahují například počet sjednaných kreditních karet, pojištění schopnosti splácet nebo investičních produktů.

„Na školeních nám neustále opakovali: Klient není váš kamarád, je to obchodní partner. Musíš ho přesvědčit, že produkt potřebuje, i když vlastně přišel řešit něco jiného,“ vzpomíná bývalý zaměstnanec.

To, co vám bankéř doporučí, někdy není nejlepší řešení pro vás, ale pro zisk banky. Ze zákona má sice povinnost jednat v nejlepším zájmu klienta, ale praxe ukazuje, že tlak na prodejní výsledky často vítězí. Nabízené produkty tak nejsou vybrány podle individuální situace klienta, ale podle toho, co je zrovna třeba plnit. Správně by vás měl poradce upozornit na případné nevýhody a nabídnout možné alternativy.

Pozor na skryté poplatky

Někteří klienti se domnívají, že poplatková politika bank se výrazně zjednodušila. Je pravda, že některé klasické poplatky (např. za vedení účtu) byly zrušeny. Jenže nové poplatky se přesunuly jinam, často do míst, kam se klient běžně nedívá.

Příkladem může být třeba předčasné splacení úvěru, změna splátkového kalendáře, nevyužitý kontokorent nebo pasivita klienta při výpovědi smlouvy. Vše je detailně popsáno ve smluvních podmínkách, které si ale málokdo do detailu čte.

Banky stále někdy spoléhají na to, že klienti smlouvy nečtou. I když je informační povinnost zákonem daná, realita je taková, že rozhodující informace bývají „zahrabané“ v patnácté straně přílohy drobným písmem.

Banky a nebankovní instituce

Nejvíce vydělávají tehdy, když se klient dostane do problémů. Například u kreditních karet nebo kontokorentů je běžné, že se produkt prezentuje jako „rezerva“, ale úrok přesahuje i 20 % ročně. Pokud se klient nedívá na detaily a jen využije „předschválenou nabídku“, může se velmi rychle dostat do dluhové spirály.

Specifickou kapitolou jsou pak nebankovní půjčky. Ty mají často lákavou reklamu: rychlé peníze, minimum papírování, vysoká schvalovatelnost. Jenže právě tyto parametry znamenají extrémní riziko. Čím vyšší riziko pro poskytovatele, tím vyšší úrok pro klienta. Nebankovní společnost tak nejvíc získá při dlouhodobé neschopnosti splácet.

Nevýhodné nebankovní půjčky bohužel často končí dluhovou pastí. , ...

„U nebankovních společností je celkem běžné, že se už dopředu neočekává splácení včas. Vydělávají totiž na pokutách, úrocích z prodlení a soudních výlohách. Čím déle dlužíte, tím více platíte a tím více pak oni inkasují,“ uvádí odborník na spotřebitelské ú­věry.

Jak se chránit?

Odborníci doporučují jednoduché pravidlo: nikdy nepodepisujte nic, co jste si alespoň dvakrát nepřečetli. Každá smlouva má mít srozumitelné shrnutí hlavních bodů. A pokud ho nevidíte, chtějte ho.

Stejně tak by mělo být pravidlem nekonzultovat bankovní produkty jen s jednou institucí. Před podpisem důležité smlouvy si vyžádejte i druhý názor, například u nezávislého finančního poradce. Ten vám může pomoci odhalit, co je skutečně výhodné a co jen promyšlený marketing.

Nezapomínejme ani na základní práva spotřebitele. Pokud máte pochybnosti, vždy můžete využít možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů.

Díky legislativě můžete odstoupit od smlouvy bez udání důvodů do 14 dní od podpisu. , ...

I to je obrana před tím, abyste se nestali jen další položkou v tabulce splněných cílů obchodníka a ve finále museli zaplatit vysoké úroky či dokonce smluvní pokuty.