Evropa chystá energetickou revoluci. Na moři vyroste největší zdroj elektřiny světa, zásobit má miliony domácností

Když v roce 2022 Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, evropské země se začaly zbavovat veškerých významných obchodních vazeb s ruskými subjekty. Mimo jiné se hledaly náhrady za ruský plyn, jehož dodávky byly najednou ohroženy a navíc výrazně podražily. Zdálo se logické, že Evropa bude nakupovat více zkapalněného zemního plynu z USA. Nikdo nečekal, že se mezinárodní politická situace ještě více zamotá. 

Válka na Ukrajině se táhne už čtyři roky a Rusko zůstává pro Evropu hrozbou. Kromě toho důvěru najednou ztrácejí i Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno šokoval výroky o plánovaném zabrání Grónska a pohrozil uvalením cel na všechny státy, které s ním nebudou souhlasit. Evropští představitelé začali chápat, že politické a obchodní vazby s tradičními spojenci jsou křehké nádoby, jež se mohou kdykoli rozsypat na kousíčky. A pokud si chce Evropa do budoucna udržet nezávislost, musí být co nejvíce soběstačná. 

Vítr a moře

Když se hovoří o nalezištích ropy, většina lidí si představí Perský záliv nebo nově také (vzhledem k nedávným pohnutým událostem) třeba Venezuelu. Ve skutečnosti se ale ropa těží i v Severním moři, kde se zároveň nacházejí bohaté zásoby metanu. A právě do těchto míst zamířily zraky evropských lídrů při hledání vlastních zdrojů energie. 

Kdyby to byl Donald Trump, nejspíš by nařídil vrtat a vrtat, až se celé Severní moře úplně provrtá. Evropa se ale už po několik desetiletí snaží uplatňovat ekologický přístup a prosazovat řešení, která by byla nejen šetrnější k životnímu prostředí, ale i udržitelná pro budoucí generace. Zásoby ropy v moři jednoho dne dojdou. A čím intenzivněji bude těžba probíhat, tím dříve se tak stane. 

Evropa sází na ekologické zdroje energie. , ...

Lednový summit evropských států s přístupem k Severnímu moři skončil historickou dohodou o vybudování obří elektrárny přímo na vlnách. Energii v ní ale nebudou vyrábět fosilní paliva, nýbrž vítr. 

Největší energetický uzel světa

Na plánu vystavět v Severím moři energetický gigant se třemi stovkami větrných elektráren se v Hamburku konkrétně dohodli zástupci Belgie, Dánska, Francie, Německa, Lucemburska, Nizozemí, Norska, Irska a Velké Británie. Větrné turbíny by měly mít do roku 2030 výkon 120 GW a následně každoročně přidávat 15 GW navíc. 

„Naším cílem je vybudovat největší energetický uzel světa,“ vysvětlila německá ministryně energetiky Katherina Reicheová s tím, že nový projekt zároveň poskytne významnou příležitost investorům. Investice do ekologických elektráren by podle odborníků mohly do roku 2040 přesáhnout trilion dolarů, což podpoří rozvoj evropské ekonomiky. Nezanedbatelný bude také počet nově vytvořených pracovních míst, jenž se odhaduje na 90 tisíc. 

Turbíny v moři by měly do roku 2030 dosáhnout výkonu 120 GW. , ...

Výhody pocítí každý Evropan

Účel výstavby obřího energetického komplexu na moři poblíž evropských břehů je jasný. Evropa chce být energeticky soběstačnější a lépe odolávat tlakům nestabilní mezinárodní politiky. Zároveň to ale může znamenat také zlevnění energií pro domácnosti a podniky v celé Evropě. Čím více elektřiny se vyrobí lokálně, tím méně se jí bude muset za drahý peníz dovážet ze zámoří. Evropští zástupci si navíc od plánu slibují rovněž čistší životní prostředí a lepší ovzduší s nižšími emisemi skleníkových plynů. Podle slov německého kancléře Friedricha Merze by se Severní moře mělo stát „největším rezervoárem čisté energie na světě“. Život v Evropě by měl díky tomu být v budoucnu nejen o něco levnější, ale i zdravější.