Odborníci spočítali ideální dobu větrání. Dlouhé otevření oken je drahá chyba

Jakmile udeří mrazy, mnoho lidí neotevře okna jak je den dlouhý. Obávají se nastydnutí i zbytečného topení pánubohu do oken. Vydýchaný vzduch v bytě přitom obsahuje zvýšené množství kysličníku uhličitého, jehož vdechování způsobuje únavu, bolesti hlavy a potíže se spánkem. Ještě nebezpečnější je pak koncentrace neviditelných chemických škodlivin, které se uvolňují z nábytku, textilií a podlah. Jde především o ftaláty či formaldehyd, u nichž byla prokázána souvislost s rozvojem alergií, astmatu i některých druhů rakoviny.

Nedostatečné větrání se tedy skutečně může nepěkným způsobem podepsat na našem zdraví. Je proto důležité, abychom větrali i v zimě, jakkoli venku mrzne. 

Otevřená ventilačka nestačí 

Někdo nechává permanentně pootevřenou horní část okna, v dobré víře, že se tak vzduch v bytě postupně vymění, aniž by na členy rodiny táhlo. Tento způsob je ale podle odborníků naprosto neefektivní. Výměna vzduchu nikdy nebude dostatečná a ventilačkou jen zbytečně uniká teplo. Studený vzduch zvenčí navíc neustále ochlazuje určité místo na zdi či stropě, což způsobuje kondenzaci vlhkosti a může to vést ke vzniku plísní. 

Správné zimní větrání by mělo být krátké, zato intenzivní. Odborníci doporučují třikrát denně otevřít všechna okna, a to nejlépe s otevřenými interiérovými dveřmi, aby se v bytě vytvořil průvan. Za obvyklého zimního počasí by toto větrání mělo trvat 5 minut, v případě mrazů jej můžeme omezit na pouhé 3 minuty. Za tak krátkou dobu se stěny bytu nestihnou ochladit, takže nehrozí tepelné ztráty. Vzduch se přitom v interiéru vymění poctivě. 

V mrazech bychom měli zkrátit dobu větrání na 3 minuty. , ...

Co když je venku smog?

Za smogové situace okna nechceme otevírat už vůbec. Oxid uhličitý, chemické látky a vodní pára se přesto nějak musejí dostat z bytu ven. „Větrat je potřeba, i když je smog, ale větrání by mělo být krátké, 3–4 minuty, a intenzivní,“ doporučuje Státní zdravotní ústav na svém webu s tím, že nejlepší podmínky pro větrání jsou v brzkých odpoledních hodinách. Největší koncentrace smogu totiž ve městech bývá ráno a kvečeru během dopravní špičky, kdy je vzduch ještě více znečištěn zplodinami z motorů vozidel. 

K vyvětrání za smogu je rovněž vhodné vybrat si takovou dobu, kdy většina členů rodiny není doma, případně větrat každou místnost v jiný čas. „Když je venku smog, neměla by se místnost po vyvětrání několik hodin používat, aby aerosol klesl a lidé ho nevdechovali,“ uvedl Roman Šubrt ze společnosti Energy Consulting. 

Větrání je potřeba dokonce i za smogové situace. , ...

Zbavte se vlhkosti

Ačkoli se mnoho dnešních domácností potýká se suchým vzduchem, některé domy mají naopak potíže s nadměrnou vlhkostí. Bývají to dokonce i zateplené novostavby se stoprocentně těsnícími okny – a důvodem bývá právě nedostatečné větrání. Začíná to rosením oken a končí mokrými fleky na stěnách, kde se začnou rozvíjet nebezpečné plísně. Nadměrné vlhkosti se dá naštěstí lehce předejít, když dodržíte určitá pravidla: 

• Větrejte krátce, ale pravidelně a intenzivně.
• Vyvětrejte pokaždé, když se zvýší koncentrace vlhkosti v bytě – například po vaření či pověšení mokrého prádla.
• V kuchyni používejte digestoř a nechte ji zapnutou ještě hodinu po vypnutí sporáku.
• V jádrové koupelně, kde není okno, nepodceňujte kvalitní a funkční ventilátor. Po koupeli či sprše koupelnu nezavírejte, aby se pára mohla dostat z místnosti ven. 

Pokud si nejste jisti, zda je vlhkost ve vašem bytě na optimální úrovni, pořiďte si vlhkoměr. Při pokojové teplotě 20–21 °C by se vlhkost měla během zimního období pohybovat mezi 45–60 %. Nižší hodnoty jsou spojeny s vysušováním sliznic a zhoršeným dýcháním, vyšší s sebou nesou riziko rozvoje plísní. Pokud ale v bytě pravidelně a správně větráte, nebude vám hrozit ani jeden z extrémů.