Byl stanoven konec topné sezóny roku 2026. Od tohoto dne bude topení dálkově vypnuto
Pokud bydlíte v bytovém domě s centrálním vytápěním, začátek a konec dodávek tepla osobně neovlivníte, o datech se rozhodne bez vás. Kdy centrály ukončí topnou sezónu v letošním roce a jak můžete na výdajích za teplo ušetřit sami?
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu oficiálně stanovuje topnou sezónu na období mezi 1. zářím a 31. květnem. V praxi se ale začíná topit o něco později a přestává o něco dříve. Energetické společnosti ukončí dodávky v den, kdy průměrná denní teplota vystoupí nad 13 °C dva dny po sobě a předpověď počasí nehlásí na další dny výrazné ochlazení.
Jak vidíme, formulace to není zcela přesná, a tak rozhodnutí o konci topné sezóny do určité míry závisí na úsudku jednotlivých dodavatelů i na konkrétní lokalitě. Zatímco v Brně může být tepleji už 15. května, v chladnějších horských oblastech se přestane topit o několik dnů později.
Jak se teplo účtuje
Možná vás napadne na dodavatele nečekat a vypnout radiátory už ve chvíli, kdy je vám doma pocitově příjemně i bez zapnutého topení. Domníváte se, že tím zároveň i přestanete za teplo platit. V bytových domech se ale vytápění účtuje způsobem, který se sice snaží být spravedlivý, ale v praxi zase tak spravedlivý není. Jednoduše řečeno, málokdy zaplatíte přesně za objem energie, kterou jste opravdu osobně spotřebovali.
Vypnutí radiátorů vás plateb za dodávku tepla nezbaví.
, ...
Rozdělení nákladů za dodávky tepla mezi jednotlivé bytové jednotky podléhá pravidlům, které určuje zákon a pozměněná vyhláška z roku 2024. Předně se náklady na vytápění dělí na dvě složky: 40 až 60 % celkové částky tvoří složka základní, na kterou musejí přispívat všechny byty bez ohledu na to, zda si jejich obyvatelé rádi doma přitopí, nebo se naopak snaží teplem co nejvíce šetřit. Poměrná částka základní složky se vypočítává na základě velikosti bytového prostoru vůči celkové ploše domu a jejímu zaplacení se nevyhnete ani v případě, že své radiátory zcela vypnete už na konci dubna.
Teprve druhá složka, které se říká spotřební, odráží skutečnou spotřebu konkrétních bytových jednotek podle údajů z měřičů tepla nebo indikátorů na radiátorech. Ve finále tedy lidé šetřící teplem zaplatí o něco méně než jejich méně spořiví sousedé, kvůli nehybné základní složce nákladů to ale zase tak velký rozdíl není.
Zateplením k větší férovosti
Nedostatečné odměňování domácností, které se snaží vytápět úsporně, se projevuje zejména ve starých nezateplených (a tudíž energeticky náročných) bytových domech. Právě u nich je základní složka nákladů stanovena na dolní hranici, tedy na 40 %, aby lidé více platili za reálně spotřebovanou energii a méně za své sousedy. Naopak v úsporných domech energetické třídy A, B a C jsou rozdíly ve spotřebě mezi jednotlivými jednotkami minimální, a proto se zde domácnosti mohou podílet stejnou měrou na nákladech ve výši 60 %.
Tato pravidla zavedená úpravou vyhlášky v roce 2024 mají motivovat bytová družstva a společenství vlastníků, aby investovala do zateplování fasád a celkového snížení energetické náročnosti svých domů.
V moderních zateplených domech se rozdíly ve spotřebě tepla v jednotlivých bytech stírají.
, ...
Kdy přestat topit v rodinném domě
Jestliže bydlíte v rodinném domě a máte vlastní otopný systém, přirozeně záleží na vašem vlastním rozhodnutí, kdy ho na jaře zcela vypnete. Myslete jen na to, že náhlé vypnutí plně rozjetému kotli nesvědčí. A když se pak chladné dny nečekaně vrátí a kotel opět zapnete, bude stát hodně energie dům znovu vytopit.
Odborníci proto doporučují nepřestat topit ze dne na den, ale teplotu postupně snižovat, aby systém v klidu takzvaně „dožil“. Výhodou je, že v případě návratu studeného počasí můžete teplotu bezbolestně o něco zvýšit, a pak zase plynule snížit, aniž by se kotel příliš namáhal. Pro přechodné období je rovněž vhodné využít například podlahového vytápění nebo jiných doplňkových zdrojů tepla, které vás zahřejí v případě, že vám bude ještě večer zima na nohy, ale přes den už to začne do oken pálit.
