Rodiče se předhánějí, kdo pošle dítě do školy s větším kornoutem sladkostí. Kdo neutratí alespoň 1 500 Kč, bude za skrblíka

Lidé milují sladké, a to už od malička. Sladší chuť má ostatně i mateřské mléko. Ovoce či med navíc milovali už naši paleolitičtí předci, kteří se věnovali výhradně lovu a sběru. Dnes chtějí mámy a tátové „osladit“ dětem i jejich první den ve škole kornoutem se sladkostmi. Kde se tahle tradice vzala? A měli by ji dodržovat všichni rodiče, aby jich děti nebyly hned od začátku špatně zapsané?

Dlouhá tradice, která přetrvává

Tradice kornoutů se sladkostmi a dárky v první školní den, a to především u prvňáčků, je rozšířená hlavně v Německu. Je to vlastně součástí jistého přechodového rituálu do role školáka/školačky. Kornouty se sladkými dobrotami existují u našich západních sousedů už od konce 18. století, a i když se tradice nazývaná Schultüte někdy přerušovala, existuje zde dodnes.

„Rané odkazy pocházejí z dnešního středního Německa v regionech Durynsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko a možná také Porýní-Falc. To jsou hlavní oblasti, kde se zvyk rozšířil – tvoří jakýsi pás napříč středem Německa. To jsou také regiony, ve kterých se kolem školního kornoutu vyvinuly velmi propracované tradice,“ uvedla pro Deutsche Welle odbornice na folklor Christiane Cantauwová.

Z Německa se tato tradice přesunula i na naše území. Logicky především do příhraničních regionů. V Česku je dnes tedy rozšířená především v Ústeckém kraji. Přežila přitom i válečné období. Kornout se sladkostmi lze ostatně vidět i ve filmu …a zase ta Lucie! (1983), na kterém se podílela západoněmecká televize WDR. Ta mohla do tehdejšího Československa dodat tolik potřebné valuty.

Fotografie berlínské školačky zhruba z roku 1930 , LiliGraphie /...

Co na to čeští rodiče?

V minulosti tahle tradice nebyla dvakrát oblíbená. Někteří kantoři ji chtěli dokonce zakázat. Hned v první den školy bylo totiž zjevné, jaké dítě je chudší a jaké bohatší, což mohl být základ pro pozdější šikanu. Tohle už se dnes tolik neřeší, protože kornout i obsah mohou stát pár desítek korun, ale někteří rodiče bývají s blížícím se školním rokem v šoku, že takový zvyk vůbec existuje.

„První školní den se blíží a já s hrůzou zjistila, že se prý do první třídy nosí kornouty se sladkostmi. To jako opravdu? A to hned první den? Vždyť tam budou jen hodinu,“ ptá se jedna z maminek v diskuzi na webu Modrý koník. Následně dodává, že nežije v Německu. „Pak to neřeš, v Čechách to zvykem není, možná někde v úzkém pohraničí, ale jinak ne,“ zní jedna z odpovědí.

S rostoucí popularitou kornoutů se mezi rodiči objevuje i otázka, kolik do nich vlastně dát. „Když vidím kornouty ostatních dětí, připadá mi, že se rodiče předhánějí, kdo ho bude mít větší a dražší. Naplnit pořádný kornout sladkostmi a drobnými dárky dnes klidně vyjde na 1 500 korun. Když jsem chtěla dát méně, připadala jsem si vedle ostatních skoro jako skrblík,“ popisuje jedna z maminek svou zkušenost.

Tahle diskuze také dokládá, že se skutečně jedná o zvyk především v příhraničních oblastech, které sousedí s německými regiony, kde je zvyk kornoutů se sladkostmi a dárky nejrozšířeněj­ší. „Tak u nás v severních Čechách je to normální zvyk. Já ho měla před více než dvaceti lety a i teď ho děti normálně mají,“ uvádí místní maminka. Tenhle zvyk se dnes ale začíná šířit i do dalších oblastí Česka.

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Jitka Košatková (@jitka.kosatka)

Pozor! Děti by měly sladkosti jíst střídmě

Paleolitičtí lovci konzumovali ovoce a med jako zdroj energie a vitamínů. Jenže s nástupem civilizace vehnala chuť na sladké příslušníky druhu Homo sapiens do pasti závislosti. Na čem? Na rafinovaných cukrech, které jsou nezdravé a mají nulovou výživovou hodnotu. Sladkosti děti milují. Dle odborníků však nejde o vhodnou potravinu, jež navíc může působit negativně na srdce i v pozdějším věku.

„Sladkosti jsou vydatným zdrojem energie a často bývají plné i nevhodných tu­ků. Konzumentům nepřinášejí mnoho prospěšných ži­vin. Děti do dvou let by neměly jíst vůbec žádný přidaný cukr a i ty starší jen střídmě,“ uvádí Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Školy se už ostatně snaží proti sladkému bojovat. Od 1. září 2026 například začne platit konec slazených nápojů ve školních jídelnách.