Kutil radí: Proč je u svinovacího metru mezera před nulou a jak ho správně používat, aby neměřil nesmysly
Každý správný kutil má tuto pomůcku v kapse, ale jen málokdo ví, že tento drobný nástroj je takovým inženýrským zázrakem. Řeč je o klasickém svinovacím metru. A pokud jste ho někdy používali, pravděpodobně jste si položili otázku, na co je na konci metru ten kovový zobáček a proč je tak volný? Jde o nekvalitní zpracování, rozbitý metr, nebo to tak má být?
Malý kovový konec na metru má svůj odborný anglický název, jde o takzvaný “True-Zero Hook”. Tento zobáček má v nýtu vůli opravdu schválně a důvod je prostý, musí totiž kompenzovat vlastní tloušťku. Mechanismus nýtů je nastaven tak, aby se háček pohyboval přesně o takovou vzdálenost, jakou sám zabírá.
Při měření totiž nastávají hned dvě situace. První se týká měření tahem. Když metr za něco zaháknete, háček se jednoduše vysune. Nyní tedy měříte od jeho vnitřní hrany a nula je pak přesně tam, kde se háček dotýká hrany materiálu.
Při druhé situaci zase měříme tak, že na háček vyvíjíme tlak. To se děje v případě, že jej přitiskneme ke zdi nebo k nějakému materiálu. Háček se zasune a nulový bod se tak posouvá dovnitř. Měření je opět přesnější, protože měříme přesně od vnější hrany háčku.
Vzdálenost, o kterou se háček vždy při měření posune, přesně na mikrometr odpovídá jeho tloušťce. Pokud by zde tato vůle nebyla, při každém měření bychom měli o milimetr méně či více.
Od luxusu pro gentlemany k nezbytnosti v dílně
Pojďme nyní o několik desítek let zpět. I takto obyčejná praktická pomůcka, kterou je svinovací metr, má totiž svou zajímavou historii. Dříve se ve stavebnictví používaly především dřevěné nástroje v podobě pravítek a skládacích metrů. Ty byly neohebné, neforemné a často se lámaly.
První pokusy o ocelové pásmo přišly z Anglie v roce 1829 od Jamese Chestermana. Ten původně vyráběl ocelové obruče do krinolín (tehdejších módních sukní). Když móda opadla, zbyla mu spousta oceli. A tak se rozhodl, že z ní zkusí vytvořit měřící pásma. Ta byla tenkrát uložena v pouzdrech z pravé kůže, byla poměrně těžká a především drahá.
Skutečný průlom nastal až 14. července 1868. V tento den si Američan Alvin J. Fellows nechal patentovat vylepšený mechanismus se zarážkou a vnitřní pružinou. Šlo o technologickou novinku, která se v tehdejší době prodávala spíše jako luxusní doplněk pro bohatší řemeslníky nebo jako nářadí do honosných domů. Svou podobu, popularitu i jistou “všednost” si pak svinovací metry získaly až v první polovině 20. století, kdy je firmy jako Stanley začaly pásma vyrábět ve velkém.
Proč je pásmo prohnuté a jak funguje brzda?
Samotná ocelová páska není úplně “placatá”. Je mírně prohnutá do oblouku. Tento tvar má svůj důvod. Prohnutí totiž dodává tenké oceli tuhost. Díky tomu lze vysunout metr do větší vzdálenosti, aniž by se zlomil. Profesionální a kvalitní metry mají tento tvar tak špičkový, že je lze bez ohnutí vysunout do vzduchu i na vzdálenost čtyř metrů.
Uvnitř pouzdra se pak nachází plochá pružina z kalené oceli. Ta je zodpovědná za to, že se metr sám navíjí. Další součástkou je mechanická brzda, kterou lze ovládat palcem. Ta přitlačí gumovou nebo plastovou patku přímo na pásmo a zabrání tak jeho dalšímu pohybu.
Vychytávky, o kterých jste možná nevěděli
Váš metr skrývá několik „tajných“ funkcí, které vám usnadní život. Tou první je zářez v háčku. Jde o malý otvor uprostřed kovového konce, který slouží k zachycení za hlavičku hřebíku nebo vrutu. Háček může také obsahovat malý magnet, díky kterému se metr snadno přichytí na kovové předměty nebo materiály.
Na spodní straně háčku se u některých metrů nacházejí malé zoubky. Ty slouží k označení místa. Háček tak stačí opravdu mírně přitlačit a přejet s ním po dřevu. Ihned vytvoří nenápadnou, ale přesnou rysku i bez tužky.
Skoro na každém pořádném metru najdete údaj v milimetrech. Přímo na pouzdře se tak nachází například nápis “75 mm”. Tento údaj udává délku samotného pouzdra. Jde o praktickou vychytávku, díky které nemusíte v hůře dostupných místech na konci zalamovat metr, ale stačí k naměřeným hodnotám pouze přičíst rozměry pouzdra metru.
Měřte jako profesionál
Při práci s metrem je dobré se mimo výše popsané tipy řídit i několika základními pravidly. Jedním takovým je “pravidlo jednoho metru”. Pokud stavíte například pergolu nebo zkrátka jeden konkrétní projekt, používejte od začátku až do konce jediný metr. Mezi různými metry totiž mohou být nemalé odchylky, které u větší délky dělají klidně i pár milimetrů.
Během práce venku nezapomínejte metr čistit. Dostalo-li se pásmo do kontaktu s pískem nebo blátem, otřete ho ještě před svinutím čistým hadrem. Nečistoty uvnitř pouzdra fungují jako smirkový papír a zničí stupnici i pružinu.
Důležitá je i správná péče o háček. Možná máte někdy vy nebo vaše děti nutkání metr natáhnout a pustit “plnou rychlostí” zase zpět. Tento zlozvyk však způsobí prudký náraz háčku o tělo metru. Časem se pak deformují nýty a metr může mít odchylky v měření.

























































