Česko opět bojuje s problémem přemnožení divokých prasat: Ve 3 krajích je situace vážná

Černá zvěř zjistila, že intravilány měst jsou pro ni bezpečným útočištěm před lovci – a hlavně nevyčerpatelným zdrojem potravy. Hlášení o přítomnosti divokých prasat tak přicházejí z dětských hřišť, ale zničeny jsou i zahrady, parky nebo sportovní areály. Výjimkou pak nejsou ani kolize v dopravě, kdy jsou sražená prasata hlášena z širších center měst.

Brno jako “metropole divokých prasat”

Situace s přemnoženou černou zvěří je obdobná takřka v celé České republice. Četná hlášení jsou evidována i z Prahy. Pravděpodobně největší komplikace hlásí v současné době Jihomoravský, Plzeňský a Středočeský kraj.

Značné komplikace mají s prasaty v Brně. Divočáci zde mají perfektní prostředí, kterého náležitě využívají. Vzledem k své topografii nabízí Brno mnoho pozemků, zahrad, lesů a roklí, kde mají divoká prasata své útočiště a nikdo je neruší. Především ve čtvrtích jako Bystrc, Obřany či Maloměřice. Okrajové části moravské metropole mají mnoho soukromých neudržovaných pozemků s vysokou trávou, které jsou pro prasata skvělým útočištěm.

Zvýšený výskyt divočáků způsobuje především poškození zahrad, parků a hřišť. Prasata dokážou rozrýt velké plochy a nemají problém ani s podrytím plotů nebo s poničením těch starších. Jsou rizikem také pro pejskaře, protože prase nemá problém v obraně napadnout i velkého psa. Psi se také od prasat mohou nakazit Aujeszkyho chorobou.

Zničeny jsou zahrady, parky i hřiště. , ...

Řešení ve městech není jednoduché

Prasata si na lidi zvykla, a proto dochází k vzájemnému kontaktu stále častěji. Jakmile zvíře ztratí plachost, vzniká více rizikových kontaktů a zvyšuje se i potenciál případného napadení. Prasata útočí jen v obraně, což může být, když se zvíře lekne, když je zraněné nebo když se bachyně cítí ohrožena a chrání selata.

Odstřel ve městech není možný, a proto Brno zkusilo pilotní projekt odchy­távání prasat do klecí. Jenže do klece se chytí pouze jedno prase a ostatní se pak tomuto místu vyhýbají, dávají si pozor a odchytová klec se musí přemístit jinam. Počet prasat je tak vysoký, že by klecí musely být desítky.

Jak s prasaty bojují další města

Další přemnožení evidují ve Středočeském a Plzeňském kraji. V Příbrami by se město rádo zaměřilo na odstřel. Přestože město Příbram již spolupracuje s místními mysliveckými spolky, dosud to nestačilo a prasata se dál množí.

Město Stříbro v Plzeňském kraji zkouší jiný způsob. Ve spolupráci s Lesy města Stříbra chce prasata vytlačit pomocí moderních pachových ohradníků. Ty jsou poskytovány i občanům na základě jejich žádosti. Pach predátora by měl prasata odradit a vyhnat je do jiných částí. Problém je, že si divočáci mohou na ohradníky zvyknout a ty se musí postupně obměnit. Město využívá i plašení zvěře za pomoci psů. Odstřel je ale v obytných zónách problematický až nemožný.

Jak se to vlastně stalo

Zatímco v polovině 20. století se podle statistik v Česku odstřelilo několik tisíc kusů černé zvěře, v současné době se odstřely pohybují mezi 200 000 až 250 000 kusy ročně. Přesto to nestačí. Experti odhadují, že aby populace prasat začala stagnovat, muselo by se ročně ulovit asi okolo 80 % celkové jejich populace. A to je zatím nemožné.

Prasata se nebojí pohybovat ani po ulicích měst. , ...

Prasata mají poslední roky ideální podmínky. Mírné zimy – díky tomu přežije většina selat. Ve volné přírodě nemají přirozené nepřátele, a i když se v Česku objevili vlci, jejich počet je zatím velice nízký. V monokulturách řepky a kukuřice mají prasata ideální úkryt a pro myslivce jsou neulovitelná. Zároveň mají nadbytek vysokokalorické potravy, takže i dříve dospívají.

Existuje řešení?

Divočáci způsobí ročně škody ve výši několika stovek milionů korun, od škod na majetku po škody zemědělské. Jejich vysoké počty jsou rizikem i pro šíření afrického moru prasat, který je nebezpečný pro chovy prasat domácích.

Pokud se nepodaří situaci vyřešit, mohou se problémy zhoršovat. Ve městech je nutné například zabezpečit popelnice a dodržovat hygienu. V krajině je pak nutné udělat větší změny – zmenšit pole nebo zavést biopásy v krajině.