Úřady přitvrzují: Za špatně svedené okapy na pozemku hrozí pokuta až 100 000 Kč

Jestliže se chcete vyhnout zbytečným sporům s majiteli sousedních nemovitostí či vysokým pokutám od úřadů, je důležité vědět, jakým způsobem je legální odvod dešťové vody řešit. Dobrou zprávou je, že legislativa není v tomto ohledu nijak extrémně komplikovaná. Stačí dodržovat pár základních pravidel a potenciálním sankcím se velmi snadno vyhnete. 

Pozor byste si měli dát především na tuto chybu

Co se týče české legislativy, nakládání s dešťovou vodou doznalo v posledních letech několika výrazných změn. Může za to mimo jiné rozvedení požadavků v právních předpisech, které souvisejí se zákonem č. 283/2021 Sb., jinými slovy novým stavebním zákonem.

V důsledku zpřísnění podmínek mají nyní stavebníci povinnost dešťovou vodu zadržovat primárně na pozemku. To je značný rozdíl ve srovnání s tím, co platilo před zavedením změn. Dříve se totiž v praxi aplikovala zásada „co možná nejrychlejšího odvedení vody do kanalizace“. 

Pokud to je možné, dešťová voda by měla být zachytávána na pozemku. , ...

Jaké hrozí sankce?

Pokud byste se z nevědomosti řídili zastaralou zásadou, nebo se zkrátka jen rozhodli nově zavedené změny ignorovat, hrozí vám poměrně vysoké sankce. 

Kvůli nelegálnímu vypouštění dešťové vody do kanalizace pro veřejnou potřebu bez povolení můžete od příslušných úřadů obdržet pokutu, jejíž výše dosahuje podle vodního zákona (tzn. zákona č. 254/2001 Sb.) až 100 000 korun. Tato pokuta se vztahuje na fyzické osoby, v souvislosti s právnickými osobami může být ještě vyšší (200 000 korun či v některých případech dokonce i mnohonásobně více). 

Kromě pokuty navíc hrozí nevydání povolení kolaudačního rozhodnutí nebo souhlasu s ohlášeným stavebním záměrem. To může být teoreticky ještě významnější problém. 

Úředníci mohou nelegální vypouštění dešťové vody velmi snadno odhalit. Stačí jim k tomu provést takzvaný kouřový test, který spočívá ve vypuštění netoxické bílé mlhy do kanalizace pod mírným tlakem. Jestliže se tato mlha vyvalí ven skrze okapy nebo mřížky na dvoře, jedná se o jasný důkaz, že majitel dané nemovitosti vypouští vodu do veřejné kanalizace. 

Z toho jasně vyplývá, že obcházet zákon se ani v tomto směru rozhodně nevyplácí.

Odvod dešťovky a česká legislativa: Jaké další zákony je nutné dodržovat?

V souvislosti s odvodem dešťové vody je nezbytné dodržovat ještě několik dalších právních předpisů. 

Mezi ty nejdůležitější se bezpochyby řadí zákon č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník). V něm se nachází především klíčový paragraf 1013, který hovoří následovně:

„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.“

Okapům je nutné věnovat pozornost. , ...

Z toho vyplývá, že pokud byste například svedli dešťovou vodu prostřednictvím okapu na sousedův pozemek, aniž byste k tomu měli jeho souhlas, a způsobili tím škody, máte povinnost je uhradit.

„Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen,“ říká druhý odstavec výše zmíněného paragrafu. 

Teoreticky tak mohou škody v tomto směru vyšplhat takřka do neomezené výše. 

Z doposud nezmíněných legislativních opatření je pak bezesporu vhodné zmínit rovněž zákon č. 254/2001 Sb. Jeho účelem je stanovit povinnost zabezpečení vsakování nebo zadržování srážkových vod. 

V každém případě platí, že pokud si nevíte rady, vždy je klíčové komunikovat s příslušným úřadem.