Jedna nenápadná díra může zničit celý byt. Lidé si jí všimnou až ve chvíli, kdy oprava stojí desítky tisíc
Vlhké zdi a plísně si obvykle spojujeme se starými nezateplenými domy a venkovskými chalupami. Je to přitom jev, který se může objevit i ve zcela moderní novostavbě splňující všechny předpisy. Začíná to malým vhlkým flekem a končí prasklinami ve zdivu. A mezitím se do ovzduší uvolňují nebezpečné mykotoxiny.
Existují hned dva pádné důvody, proč by se vlhkost ulpívající na zdech bytu neměla podceňovat. Tím prvním je samozřejmě riziko vzniku plísní, které ohrožují lidské zdraví. Jak vysvětluje Státní zdravotní ústav na svém webu, plísňové spory jsou závažnými alergeny, jejichž vdechování může vést k podráždění sliznice dýchacích cest a k rozvoji astmatu. Některé obsahují dokonce mykotoxiny s karcinogenním účinkem. Zčernalá skvrna na zdi tedy zdaleka není problémem jen estetickým. Jde opravdu o zdraví celé rodiny.
Druhým důvodem k včasnému zásahu je hrozba degradace zdiva. Vlhkost nejprve naruší jen omítku, ale když prosákne dále do zdi, ohrozí pevnost materiálu. Ve zdivu se mohou objevit mikrotrhliny, které se časem promění ve viditelné dutiny a praskliny. V tento moment si už nevystačíme se sprejem proti plísním či odvětráním. Oprava poškozené části konstrukce se bude šplhat do desítek tisíc korun.
Krok č. 1: Zjistit původ vlhkosti
Jestliže se vám v rozích místností nebo na zdech objevily vlhké skvrny, v první řadě byste měli zjistit jejich příčinu. U starých domů může být na vině zatékání dešťové vody, vzlínání vlhkosti od základů nebo nedostatečné temperování běžně neobývaných prostor, jako jsou sušárny, dílny, půdy či sklepy.
Vlhkost vzduchu nevědomky zvyšujeme i sušením prádla u topení.
, ...
Jak upozornil stavební expert Martin Perlík, potíže často vznikají i v důsledku nepromyšlených rekonstrukcí. Když například dům zateplíte neprodyšnou izolací a instalujete těsnící plastová okna, aniž byste zdi napřed řádně vysušili, vlhkost zůstane uzavřená uvnitř domu a už ji ven nedostanete.
Ne vždy je ale na vině špatná stavební konstrukce. Vysokou vzdušnou vlhkost si často vytváříme sami, ať už sušením prádla v bytě u topení, nedostatečným větráním koupelny, nebo digestoří bez řádného tahu. Na jejím vzniku se podílí dokonce i akvárium nebo přemíra pokojových rostlin, které vydatně zaléváme a rosíme.
První varovné signály
Vlhkost vzduchu v bytě by se měla ideálně pohybovat kolem padesáti procent. Jakmile se dlouhodobě blíží k pětašedesáti, plísně se zaradují a začnou se množit. Nemusíte si přitom kupovat vlhkoměr, abyste si všimli, že je něco špatně. Na přílišnou vzdušnou vlhkost vás může upozornit i neobvykle pomalé schnutí podlahy nebo prádlo, které je i druhý den na sušáku stále vlhké.
Během zimního odbobí rovněž pravidelně prohlížejte kritická místa, kde vodní pára kondenzuje nejčastěji. Bývají to spodní i horní rohy místností nebo kouty okolo oken, v jejichž blízkosti se mohou nacházet tepelné mosty, ale také menší uzavřené místnosti typu koupelna či stísněný prostor za nábytkem, kde je chladněji a zároveň tudy nemůže proudit vzduch.
Pravidelné větrání je důležité i v zimě.
, ...
Topit a větrat
Prevence vzniku mokrých skvrn a plísní je v podstatě velmi jednoduchá. Stačí, když rozumně zkombinujeme vytápění a větrání. V obývaných místnostech bychom měli udržovat stálou teplotu mezi 19 a 23° C a ty neobývané temperovat alespoň na 16° C. Nižší nebo kolísavé teploty usnadní kondenzaci vodní páry, která zadělá na problém.
Stěžejně důležité je také pravidelné větrání, které vlhký vzduch odvede ven. „Doporučujeme držet se nepsaného pravidla v zimě větrat intenzivně, krátce a pravidelně, aby se příliš neochlazovaly rámy oken a nedocházelo zbytečně k nežádoucím tepelným ztrátám,“ říká odborník František Hroch. Ideálně bychom měli v bytě několikrát za den udělat krátký, ale silný průvan. Tepelná ztráta tak bude minimální a vzduch v bytě se přitom důkladně vymění.
