Parkování na trávě před vlastním domem se může prodražit. Městská policie začala bez milosti rozdávat pokuty

Parkování na zeleni může být z legislativního hlediska nesmírně problematické. To platí i ve chvíli, kdy se řidič rozhodne ponechat své vozidlo na místě, které přímo přiléhá k jeho bydlišti – ani tento přístup tedy rozhodně nenabízí záruku, že se vyhnete stížnostem a případným sankcím. Výše pokuty se přitom může vyšplhat mimořádně vysoko. Kromě toho navíc existuje jeden nemalý háček, na který by si měl dát každý řidič v souvislosti s touto problematikou bedlivý pozor. 

Základní pravidlo zní na první pohled jasně

Základní legislativní opatření hovoří o této problematice poměrně přímočaře: Za zmínku stojí především § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 

Ten jasně říká, že řidič nesmí zastavit a stát na silniční vegetaci, jestliže to není povoleno místní úpravou provozu. Přesto se nemalé množství řidičů dopouští v tomto směru chyb, což může být mimo jiné neznalostí pojmu „silniční vegetace“ a několika dalšími faktory. 

Praxe je ovšem komplikovanější

V první řadě platí, že za silniční vegetaci se zdaleka nepovažují pouze keře, stromy v bezprostřední blízkosti dopravní komunikace nebo okrasné rostliny, ale rovněž „obyčejná“ plocha, která je prorostlá trávníkem (pozor, v zákoně se trávník „schovává“ pod pojmem „bylinné porosty“, na což je vhodné pamatovat). 

Dále je třeba si uvědomit, že zákon o provozu na pozemních komunikacích není jediným legislativním opatřením, které se této problematice věnuje.

Je třeba pamatovat i na další důležité legislativní opatření 

Za zmínku totiž stojí rovněž zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, který se zaměřuje na neoprávněný zábor veřejného prostranství. A ten je ve srovnání se zákonem č. 361/2000 Sb. v některých směrech dokonce výrazně přísnější a celkově komplikovanější. 

To je dáno mimo jiné tím, že obsahuje poměrně obecné formulace. Například § 5 praví, že fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že „poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení, jde-li o případy, které nelze postihnout podle jiných zákonů.“

Do zabrání veřejného prostranství mohou spadat i situace, kdy někdo zaparkuje své vozidlo například na obecním pozemku, což přitom v daném paragrafu není výslovně uvedeno.

Pozemky u panelových domů jsou často obecním majetkem, parkování na nich může vyjít draho. , Shutterstock....

Zároveň je nezbytné rozlišovat mezi vlastním (soukromým) pozemkem a právě veřejným prostranstvím­. Klíčová je zejména skutečnost, že zeleň přiléhající k bytovému domu často nebývá soukromým majetkem osob, které v něm vlastní byt. Trávník i jiné přilehlé plochy ve většině případů patří buď obci, nebo developerovi celého komplexu. Jakmile na přiléhající ploše zaparkujete, můžete se tím pádem dopustit protiprávního jednání v podobě zabrání veřejného prostranství. 

Jaké pokuty hrozí a kdo je uděluje? 

O výši pokuty rozhoduje to, zda je protiprávní jednání posuzováno jako zabrání veřejného prostranství, nebo stání na silniční vegetaci. I v tomto případě platí, že na zabrání veřejného prostranství nahlíží zákon o poznání přísněji. 

Co se týče stání na silniční vegetaci, příslušníci policejního sboru mohou udělit pokutu ve výši do 2 000 korun na místě. Tato částka se může vyšplhat až na 2 500 korun při správním řízení. Policisté mohou při rozhodování o udělení pokuty (a její případné výši) přihlédnout k několika faktorům. 

Parkování na silniční vegetaci lze považovat za protiprávní jednání. , Shutterstock....

„Při posuzování, zda jde, či nejde o přestupek, berou strážníci v úvahu to, k jakému účelu je konkrétní pozemek používaný. Například přístup ke garážím, i když je travnatý, jasně musí řidiči použít k vjezdu. Naopak pozemek bezprostředně navazující na silnici není určený k parkování vozidel, pokud tak není konkrétně označený,“ informovala městská policie České Lípy. 

U zabrání veřejného prostranství hrozí mnohonásobně vyšší pokuty. Sankce mohou v tomto případě dosáhnout výše až 75 000 korun ve správním řízení.