Nové clo udeří už 1. ledna. Víme, o kolik zdraží pivo i elektronika. Tohle si musíte koupit do zásoby

Do češtiny se dá tento mechanismus přeložit jako Mechanismus uhlíkového zpoplatnění na hranicích. Jedná se o nástroj Evropské unie pro stanovení spravedlivých cen za emise uhlíku, které firmy vypouštějí při výrobě uhlíkově náročného zboží. Evropské firmy už několik let platí za vypouštění oxidu uhličitého v rámci systému EU ETS (emisní povolenky). Ovšem na výrobce provozující svoje fabriky mimo území EU se takové povinnosti nevztahují. Výsledkem je levnější produkce mnohdy na úkor životního prostředí.

CBAM má proto tento nepoměr sil vyrovnat a to tak, že při dovozu výrobků na území Evropské unie bude připočítávat poplatek odpovídající objemu emisí vzniklých při jejich výrobě. V první fázi se clo dotkne především železa, oceli, hliníku, cementu, elektřiny, vodíku a hnojiv. Jde o sektory s vysokou uhlíkovou náročností.

Tzv. uhlíkové vyrovnání se dotkne i dovozu hnojiv. , ...

Přechodné období

Zatímco celý mechanismus začne naplno fungovat až od roku 2026, už od 1. října 2023 je aktivní tzv. přechodné období, ve kterém jsou dovozci povinni pouze reportovat emise spojené s výrobou dováženého zboží. V této fázi proto CBAM ještě není spojeno s platební povinností. Jen pro úplnost doplňujeme, že přechodné období skončí 31. prosince 2025.

Do té doby se dá očekávat postupné zvyšování cen výrobků. Podle ekonomů za tím převážně stojí očekávání vyšších nákladů, větší administrativní zátěže firem a skutečnost, že se výrobci i dodavatelé začnou předzásobovat a upravovat ceny s předstihem.

Čeho se CBAM dotýká

CBAM musí řešit především společnosti dovážející zboží ze zemí mimo Evropskou unii. Povinnost platit clo se ovšem rychle promítne i do dodavatelských řetězců a do koncových cen zboží, které obsahuje CBAM komodity. Typickým příkladem je elektronika. Počítače, mobilní telefony nebo třeba domácí spotřebiče totiž často obsahují hliník či ocel, jejichž výroba probíhá mimo území EU (jedná se zejména o Čínu, Indii či Turecko).

Dalším výrazně zasaženým sektorem bude stavebnictví, zejména kvůli dovozu cementu a armovací ocele, což jsou klíčové materiály pro stavbu. Pro další příklad se můžeme vydat do běžného spotřebitelského odvětví – u takového piva v plechovce rovněž může přijít zdražení. Sice pivo samo o sobě není součástí CBAM, ovšem jeho hliníkový obal ano. Hliník totiž může být dovážen mimo EU, tudíž jeho cena může vzrůst, což se nakonec promítne i do ceny samotného nápoje.

CBAM zřejmě zahýbe s cenami nápojů v hliníkových plechovkách. , ...

Podle odhadů může cena piva v plechovce vzrůst v průměru o 3–5 % kvůli zdražení hliníkových obalů. U elektroniky, která obsahuje hliník a ocel dovážené mimo EU, se předpokládá zvýšení cen o 5–10 %, v závislosti na konkrétním produktu a jeho výrobním řetězci.

Co pořídit do zásoby

Vzhledem k očekávanému růstu cen si můžete jako spotřebitel naplánovat větší nákupy do konce letošního roku. Jedná se zejména o elektroniku a domácí spotřebiče, u kterých lze předpokládat zdražení v rádu jednotek až desítek procent. Záviset to bude na podílu surovin ovlivněných CBAM.

Plánujete-li rekonstruovat, zvažte rovněž nákup stavebního materiálu. Stejnou radu máme i v případě trvanlivých potravin nápojů v obalech a plechovkách (například zahraničních značek piva), zvlášť pokud k jejich výrobě bude použit hliník. 

Je ovšem potřeba zdůraznit, že zdražení rozhodně nebude okamžité ani plošné. Bude se projevovat postupně během roku, jakmile se budou nové náklady přenášet napříč dodavatelskými řetězci.