Na jakou teplotu by mělo být podlahové vytápění nastaveno v noci? Rozhodně nevypínat, radí odborníci

Vyhřívaná podlaha se v českých domácnostech stala téměř standardem. Stále jde ale o vytápění doplňkové, bez kterého jsme se dříve obešli a vlastně ho nutně nepotřebujeme. Pořizujeme si ho proto, aby nám bylo teplo od nohou a mohli jsme se válet na podlaze bez obavy, že nastydneme. V noci, když spíme, zapnuté podlahové topení postrádá smysl. Alespoň zdánlivě. 

Tepelná setrvačnost 

Všude se píše, že teplota v ložnici by měla být o něco nižší než v ostatních obytných prostorách domu. V přetopené místnosti se špatně spí a když se zachumláte do nadýchané teplé peřiny, vůbec není nutné, aby rtuť na teploměru přesáhla 19 °C. Pokud máte v domě instalované podlahové vytápění, během noci vám k ničemu není. Jen zbytečně přispívá ke zvyšování teploty v místnostech a plýtvá energií. 

Podlahové topení se ale nechová jako klasický radiátor. Když ho vypnete, hodně dlouho mu trvá, než zcela vychladne. Po zapnutí pak vychladlý systém potřebuje mnoho energie, aby se zase rozehřál. Energie k tomu spotřebuje dokonce více, než kdyby celou noc jel nepřetržitě při stejné nebo o něco nižší teplotě jako přes den. 

Dlouhou tepelnou setrvačností se vyznačuje zejména podlahové topení teplovodní. U elektrického vychladnutí probíhá mnohem rychleji, ale k opětovnému náběhu je přesto potřeba zbytečně mnoho elektřiny. Je to podobné jako s mrazákem. Když běží nepřetržitě celý den, poctivě spotřebovává množství energie uvedené na štítku. Ale když ho rozmrazíte, a pak znovu zapojíte do zásuvky, kompresor se rozjede naplno a během hodiny sežere stejné množství elektřiny jako za celý den při běžném provozu. 

Nastavení podlahového vytápění by se nemělo vychýlit o více než 2 stupně. , ...

Není dům jako dům 

U podlahového vytápění proto platí, že ho můžeme na noc o několik stupňů stáhnout, ale rozhodně není dobré ho zcela vypínat. Výjimkou mohou být starší nezateplené stavby, kde mnohem více energie potřebujete i k běžnému provoznímu vytápění. Úspora při jeho přerušení tedy bude výraznější a může se vyplatit. 

„Nejvyšších úspor energie dosáhneme v tzv. lehkých stavbách, jako jsou podkrovní vestavby, dřevodomy či chaty. Naopak v těžkých stavbách, kde je velká hmota, která akumuluje teplo, nebudou úspory energie při prerušovaném vytápění tak výrazné,“ uvádí energetický poradce Karel Srdečný. 

Zejména v moderních zateplených domech je úspora energie při vypnutí podlahového topení natolik malá, že spotřebu při opětovném zapnutí nevyváží. Vypínání systému na noc tedy postrádá smysl a účet za energie může paradoxně zvýšit. 

Hřející podlahu uvítáme i při vstávání. , ...

Teplota ve dne versus v noci

Pořád to ale neznamená, že se musíme v noci potit. Jak podlahové topení, tak radiátory můžeme na noc jen o něco stáhnout, abychom dosáhli teploty vhodné pro spánkový režim. „Při regulaci podlahového vytápění je důležité, aby teplota nestoupala ani neklesala příliš rychle. Podlahové vytápění je pomalý systém, který potřebuje k vytápění nebo chlazení místnosti více času,“ píše Tomáš Ponec ze společnosti Loxone.   

Podlahové topení by se podle něj mělo na noc ideálně nastavit na 18 °C a ráno na 20 °C. Při odchodu do práce ho opět můžete o dva stupně ztlumit, větší výkyvy se však nedoporučují. 

Na klasických radiátorech je zato možné nastavovat teplotu libovolně v rozmezí více stupňů. Pokud je na noc nastavíte na 16 °C, v kombinaci s hřející podlahou dosáhnete tepelného komfortu ideálního pro spaní. Po dobu, kdy doma pobýváte, mohou být radiátory nastavené na 21 °C. 

Pokud tedy chcete šetřit za energii, je lepší snižovat teplotu radiátorů než podlahového systému. Podle odborníků stáhnutí teploty o 1 stupeň může ušetřit až 6 % nákladů na energie. V případě podlahového vytápění ale tato přímá úměra neplatí, přílišným snížením teploty nebo dokonce celkovým vypnutím systému v moderních domech neušetříte vůbec nic.