Myslíme na životní prostředí, hlásají energetické firmy. Realita je však často úplně opačná
Přibývá firem, které se před svými zákazníky i investory snaží tvářit stále více „zeleně“. Často tak jejich webové stránky i sociální sítě zaplňují informace o výsadbách stromů a dalších ekologických projektech. Realita je však často úplně jiná, a firmy se tak snaží svůj skutečný vliv na životní prostředí skrýt.
Velké energetické společnosti po celém světě čelí stále silnějším kritikám kvůli jejich negativním dopadům na životní prostředí. Zatímco se tyto firmy často prezentují jako odpovědné a udržitelné, realita je podle výzkumu úplně jiná. Studie, kterou vedla Goizeder Blanco z Univerzity Baskicka (UPV/EHU), odhaluje, že téměř polovina škod, které energetické firmy způsobují na biodiverzitě, není vůbec zmiňována ve veřejných dokumentech těchto společností.
Pravda skrytá za leskem udržitelnosti
Podle Blanco energetické společnosti často zatajují, minimalizují nebo zkreslují skutečný rozsah svého negativního vlivu na životní prostředí. Její výzkum, založený na metodě kontrakontability, přinesl alarmující zjištění: pouze 23 % případů škod na biodiverzitě je v oficiálních zprávách těchto firem prezentováno otevřeně a srozumitelně. Zbytek je buď zcela ignorován, nebo prezentován způsobem, který zmírňuje negativní dopady a vylepšuje obraz společnosti.
Například některé energetické firmy, které devastují tropické lesy kvůli výsadbě palmových plantáží pro produkci biopaliv, se v jejich oficiálních zprávách zaměřují na propagaci výsadby stromů v jiných oblastech. Tímto krokem se snaží odvést pozornost od původního problému – masivní deforestace – a posílit svou image ekologické odpovědnosti. Tento přístup však nejen že neřeší způsobenou škodu, ale zároveň může veřejnost uvádět v omyl.
Evropské směrnice sice vyžadují, aby velké společnosti zveřejňovaly informace týkající se jejich vlivu na životní prostředí a biodiverzitu, ale nejsou dostatečně konkrétní ohledně toho, jaké údaje by měly být zahrnuty. To dává firmám značnou volnost v tom, co a jakým způsobem budou zveřejňovat. Blanco upozorňuje, že energetické společnosti této nejasnosti využívají, aby si udržely pozitivní veřejný obraz, ačkoli jejich skutečné činy často vážně poškozují životní prostředí.
Z výzkumu vyplývá, že existují určité typy událostí, které firmy odhalují s větší ochotou než jiné. Například případy úhynu ptáků v důsledku elektrických vedení nebo vliv na domorodé komunity jsou často detailně popsány, protože jsou snadno měřitelné a společnosti za ně mohou být přímo postiženy pokutami. Naopak složitější problémy, jako je narušení migračních tras ptáků výstavbou větrných elektráren, zůstávají často nezmíněny nebo jsou prezentovány velmi obecně.
Metodologie kontrakontability, kterou Blanco a její tým použili, přináší nový přístup k odhalování těchto skrytých skutečností. Namísto pouhého studia oficiálních zpráv společností začínají výzkumníci analýzou externích zdrojů, jako jsou sociální sítě nebo alternativní informační weby. Tyto zdroje často přinášejí konkrétní údaje o škodách způsobených energetickými firmami, které jsou následně porovnávány s oficiálními dokumenty.
Tento přístup umožňuje získat komplexnější obraz o skutečném dopadu těchto společností na životní prostředí. Ačkoliv metoda má své limity, především kvůli své kvalitativní povaze a nezbytné subjektivitě výzkumníků, jedná se o důležitý krok směrem k větší transparentnosti a odpovědnosti energetických firem.
