Meteorologové varují: Léto se zbláznilo a zima bude možná ještě divočejší. Tohle už nikdy nezažijete
Letošní léto se prozatím nese ve znamení extrémů. Celou Českou republiku v posledních dnech sužují vlny veder, již brzy bychom se ale měli dočkat ochlazení i o více než 10 °C. Někteří meteorologové přitom již teď vytvářejí odhady o tom, jak bude vypadat letošní zima.
Letní počasí se zatím doslova zbláznilo. Prvotní velmi vysoké teploty brzy vystřídají extrémní bouřky s velkým množstvím srážek a Česká republika bude čelit ochlazení. Následně se ale vše opět vrátí k vysokým letním teplotám a horké počasí o sobě dá ještě vědět. Meteorologové však nezahálejí a už teď vytvářejí první predikce na letošní podzim a zimu. Proměnlivé počasí nás přitom může v mnohém překvapit.
Letošnímu létu vévodí horké dny
První červencový týden se zatím nese ve znamení vysokých teplot, které by však měl ukončit chladnější víkend a větší příval srážek. V období od 7. do 20. července by teploty měly být průměrné a pohybovat se kolem 26 °C. Co se srážek týče, těch se v tomto prázdninovém měsíci příliš nedočkáme a Českou republiku bude sužovat sucho.
Podle dlouhodobé předpovědi na srpen meteorologové předpovídají, že se bude jednat o teplotně průměrný až nadprůměrný měsíc. Ani v tomto období si tedy od horkých letních dnů neodpočineme. Srážky by v srpnu měly být průměrné až mírně podprůměrné, což může podpořit vznik požárů.
Abnormálně teplé Středozemní moře může zapříčinit záplavy
, ...
Abnormálně teplé Středozemní moře může znamenat problém
Přelom června a července se nese ve znamení vlny veder, přičemž vysoké teploty ohřívají také povrchové vody. Například teplota Středozemního moře je nyní abnormálně vysoká. V jeho západní části se teploty vody pohybují mezi 27 a 29 °C, což je o 5 °C více, než je běžná hodnota pro toto období. V průměru má pak celá plocha Středozemního moře o 3 °C vyšší teplotu, než jaký je historický průměr. Prozatím je tedy nejteplejší v historii.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že na nás tyto vysoké teploty moře nemají žádný vliv, opak je pravdou. I Česká republika je totiž tímto faktorem zásadně ovlivněna. Důsledky vysoké teploty Středozemního moře jsme mohli pocítit například loni, kdy dopomohly ke značným záplavám. Čím teplejší povrchy moří jsou, tím extrémnější přívalové srážky se mohou objevit v celé Evropě. V minulosti tato situace nenastala pouze loni, ale také v letech 1997 a 2002. K výraznému ochlazení Středozemního moře přitom pravděpodobně jen tak nedojde a je možné, že se bude dále oteplovat.
V zimě by mohlo napadnout větší množství sněhu
, ...
První předpověď počasí na letošní zimu se již formuje
Ačkoliv se zdá být zima ještě daleko, meteorologové již mají přibližnou představu o tom, jaká bude. Alespoň podle dlouhodobé předpovědi pro Spojené státy americké. Podle ní by měl být konec roku 2025 a začátek roku 2026 na tomto kontinentu velmi mrazivý. Jaké bude počasí v Česku, se ale ještě ukáže.
Na základě analýzy uplynulých zim se předpokládá, že chladné počasí letos udeří už v listopadu a vydrží až do března. Meteorologové rovněž předpovídají, že by se v zimě mohla nad západní Kanadou formovat rozsáhlá oblast studeného vzduchu. Spojené státy americké by se tak mohly potýkat s velmi mrazivým počasím.
Počasí v Evropě by pak mohl ovlivnit jev La Niña. Pravděpodobnost objevení tohoto jevu činí přibližně 38 %, naopak pravděpodobnost návratu jevu El Niño je pod hranicí 20 %. To by mohlo být dobrou zprávou pro lyžaře, jelikož by v Evropě mohlo napadnout větší množství sněhu. Nutno ale zdůraznit, že se stále jedná jen o predikce a konkrétní předpovědi jsou prozatím nejisté.
