Zaměstnavatel může šmírovat vaši činnost na počítači. Tady je jediný způsob, jak zjistit, co všechno vidí
Přestože to málokdo dobrovolně přiznává, používání firemních počítačů a internetu k soukromým účelům v pracovní době je pro mnohé zaměstnance běžnou realitou. Aktuální zpravodajství, soukromý e-mail či občasné nakouknutí na sociální sítě… a rázem se ocitáme v šedé zóně pracovního práva. Zákoník práce mluví jasně, zaměstnanci nesmí používat prostředky zaměstnavatele pro osobní potřebu bez jeho výslovného souhlasu.
Pokud vám tedy zaměstnavatel vyloženě neoznámil, že surfování po internetu nebo soukromé chatování je v práci v pořádku, porušujete tím zákon.
Kontrola v mezích zákona
Oproti tomu monitorování pohybu zaměstnanců na firemních zařízeních v podobě kontroly navštívených webů, odposlechu hovorů nebo kontroly elektronické pošty je možné pouze při závažném důvodu, který vyplývá ze zvláštní povahy činnosti společnosti (například bankovní sektor, práce s utajovanými informacemi, ochrana strategického know-how apod.) Takové sledování není možné provádět bez regulačních mantinelů, zaměstnavatel musí zvažovat, zda zásah do soukromí nepřeváží jeho legitimní zájem na kontrole a chránit zaměstnance před zbytečnou invazí do jejich osobního prostoru.
Podmínky a okolnosti „monitorování“ zaměstnanců jsou zakotveny v zákoně, čtěte také interní normy, které podepisujete.
, Shutterstock...
Zákoník práce konkrétně stanoví, že zaměstnavatel musí svého zaměstnance o sledování nejen předem a prokazatelně informovat, ale také mu sdělit účel, rozsah a způsob kontroly – tedy například jaký software se využívá, co sleduje, po jakou dobu se záznamy archivují, kdo k nim má přístup a jak se zaměstnanec může proti monitoringu bránit. Nestačí stručné upozornění na nástěnce, informace musí být písemná, jasná a typicky v rámci interního předpisu.
Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnance
§ 316
(1) Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat.
(2) Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.
Co všechno zaměstnavatel skutečně vidí?
Pracovní monitoring může zahrnovat sledování přístupu na internet, seznam otevřených webových stránek, přístup k souborům na firemním disku, výpis e-mailové komunikace na služebních adresách, někdy dokonce snímání obrazovky, logování nebo detailní časový rozpis činnosti u počítače. Vše záleží na nastavení konkrétního softwaru a firemní politiky. V praxi není legální, aby zaměstnavatel vše monitoroval skrytě a bez závažného důvodu. Pokud se obáváte, zda je vaše činnost na počítači sledována, nejprve si prostudujte interní firemní předpisy, GDPR, vyžádejte si informaci u personalisty či IT oddělení. Povinností zaměstnavatele je poskytnout konkrétní informaci.
Mějte však na paměti, že existuje monitoring, který je v podnikovém prostředí zcela běžný, například celofiremní statistika objemu stahovaných dat.
Přečtěte si pracovní smlouvu i firemní kodex
Jediný opravdu účinný způsob, jak zjistit, co zaměstnavatel o vašem počítačovém chování ve skutečnosti ví, je komunikovat přímo s ním. Můžete také zkontrolovat, zda v počítači neběží monitorovací aplikace, například keyloggery, screen recordery, speciální logovací programy, jestli vám byla doručena informace o monitorování (pokud není přímo součástí pracovní smlouvy), myslete na to, k čemu má zaměstnavatel ze zákona právo a v jakém rozsahu. Pokud vše běží skrytě nebo bez řádného informování, jedná se o porušení zákoníku práce i GDPR. V takovém případě máte právo obrátit se na kontrolní orgány.
Pracovní monitoring není a nemá být všemocným šmírováním zaměstnance. Jeho účel je ochrana majetku, dat a pracovního času, zajištění řádného fungování firmy. Trávení času na sociálních sítích není efektivním využíváním pracovní doby (pokud ho tedy vyloženě nemáme v popisu práce). Otevřeným informováním zaměstnanců však zaměstnavatel dává všem do rukou jasná pravidla hry, která chrání nejen firmu, ale i soukromí každého pracovníka.
























































