Kvíz: Jen opravdoví patrioti uhádnou všechny české státní svátky a jejich význam. Většina lidí nezvládne ani 2 z 5
Státní svátky jsou nedílnou součástí národní identity každého státu, Českou republiku nevyjímaje. Připomínají významné historické události, křesťanské i jiné svátky a další důležité mezníky, které do jisté míry formovaly českou společnost po staletí.
V současné době slavíme v průběhu roku 14 svátků, z nichž 7 je označeno jako státní a 7 jako ostatní. Všechny jsou zároveň dny pracovního klidu, což znamená, že většina z vás má jistě volno z práce. S tím také souvisí zamyšlení nad tím, jak většina lidí státní a další svátky tráví. Je to vítané volno od pracovního nasazení, častokrát si ale dostatečně neuvědomíme, jak zásadní den to pro náš stát v historii byl. Tak zásadní, že se v pozdějších letech stal po právu státním svátkem.
První republika
Vznik první Československé republiky byl pro tehdejší obyvatele velkou událostí, zbavili se dlouhé nadvlády monarchie a konečně si vyhlásili vlastní stát, dokonce rovnou republiku. Není proto divu, že hned 14. října 1919 prohlásili 28. říjen za státní svátek, kdy si právě vznik republiky dodnes připomínáme.
Je to zajímavý paradox, jelikož jako stát dnes slavíme vlastně dvě data vzniku. Kromě 28. října je státním svátkem ještě 1. leden, odkaz toho, že 1. ledna 1993 vznikla samostatná Česká republika (po rozpadu Československa). Den v kalendáři najdeme jako Den obnovy samostatného českého státu.
Vraťme se ovšem ještě k první republice. Tehdy si lidé připomínali také upálení Mistra Jana Husa připadající na 6. červenec. Svátek opět slavíme do dnešních dnů jakožto připomínku boje za pravdu a čisté svědomí.
S českou státností úzce souvisí rovněž 28. září, kdy slaví svátek Václav. Odkazuje na knížete Václava, později svatého Václava, který je považován za hlavního patrona české země. Proto se jeho svátek stal státním a dnes ho v kalendáři najdeme pod označením Den české státnosti.
Turbulentní doba
Dramatické události 20. století v čele s druhou světovou válkou daly vzniknout dalším významným dnům, jež se později staly svátky státními. Na mysli máme zejména 8. květen jako Den vítězství. Zajímavostí je, že v dobách minulého režimu se konec války oslavoval až 9. května po vzoru SSSR.
Volno máme i 17. listopadu, kdy asi většina z vás správně vytuší, že se jedná o připomínku sametové revoluce a pádu totalitního režimu. Výrazně méně se ovšem mluví o tom, že 17. listopad zároveň slouží jako vzpomínka na události z roku 1939, kdy nacisté uzavřeli vysoké školy a rozjely se velké represe vůči studentům (a nejen jim). I proto se oficiálně 17. listopad tituluje jako Den boje za svobodu a demokracii.
Další významné dny
Tím však zdaleka výčet významných dnů s nařízeným pracovním klidem nekončí. Když byste se podívali do kalendáře, našli byste tam například ještě 1. květen neboli Svátek práce. Jeho vznik má kořeny v dělnickém hnutí z 19. století a kromě Česka ho slaví řada zemí po celém světě.
Volný čas si užíváme také během několika křesťanských svátků. Patří mezi ně Velký pátek jako připomínka ukřižování Ježíše Krista, Velikonoční pondělí a tradičně vánoční čas se Štědrým dnem, 1. svátkem vánočním a 2. svátkem vánočním – tedy obdobím od 24. do 26. prosince.
Kvíz: Prověřte své znalosti státních svátků
1. Který den slavíme vznik samostatného československého státu?
a) 17. listopadu
b) 1. ledna
c) 28. října
2. Jaký svátek připadá na 8. května a jak se oficiálně jmenuje?
a) konec války, Den vítězství
b) začátek války, Den prohry
c) rozdělení Československa, Den zúčtování
3. Kdy si připomínáme Den obnovy samostatného českého státu?
a) 1. února
b) 1. ledna
c) 1. října
4. 5. červenec je v kalendáři rovněž vyznačen jako státní svátek. Proč?
a) připomíná se upálení Mistra Jana Husa
b) připomíná se konec nacistické okupace
c) připomíná se příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
5. Den boje za svobodu a demokracii připomínající události roků 1939 a 1989 slavíme kdy?
a) 18. listopadu
b) 17. listopadu
c) 19. listopadu
Správné odpovědi:
- C
- A
- B
- C
- B