Drahé hypotéky zničily sen o vlastním bydlení. Komunitní bydlení láká Čechy na velký dům za zlomek běžných nákladů

Vzhledem k tomu se řada lidí poohlíží po způsobech, jak na tuto situaci vyzrát. Možností se stává takzvané komunitní bydlení, kdy si lze užívat benefitů velkého domu a přitom zaplatit pouze zlomek ceny.

V rámci komunitního bydlení může společně bydlet i několik rodin

Komunitní bydlení je způsob, jak si můžete užívat výhod bydlení v rodinném domě a zároveň šetřit rodinný rozpočet. Typicky má v tomto modelu každá rodina vyčleněnou svou vlastní bytovou jednotku (respektive část domu), zároveň však sdílí některé prostory a zázemí (například garáž nebo zahradu). 

Vzhledem k tomu se tedy nejedná o společné bydlení několika rodin pod jednou střechou v klasickém slova smyslu. Tento model spíše kombinuje soukromí a sdílení dohromady. 

Důležitou součást v tomto případě tvoří i fungování komunity. Jednotlivé rodiny si často nastavují pravidla týkající se péče o společné prostory nebo organizaci aktivit. V některých případech může fungovat i praktická výpomoc. Rodiny se mohou střídat při hlídání dětí, obstarávání nákupů potravin a podobně. 

Komunitní bydlení může šetřit náklady , ...

Jaké jsou výhody a nevýhody komunitního bydlení

Tak jako všechny jiné modely, i s komunitním bydlením se vážou určité výhody a nevýhody. Mezi benefity se v prvé řadě řadí celková úspora nákladů. Rodiny si mohou rozdělit nejen celkovou pořizovací cenu nemovitosti, ale také běžné výdaje za provoz (například energie, údržbu nebo vybavení). Často zmiňovaným benefitem bývá i sociální aspekt. Komunitní bydlení znamená bližší mezilidské vztahy a menší míru izolace, což ocení zejména rodiny s dětmi nebo starší lidé. 

V jednom tematickém diskuzním vláknu na webu Reddit uživatel s přezdívkou NullableThought zmiňuje: „Myslím si, že moderní rodinné domy způsobily v naší společnosti hodně izolace a vedly k tomu, že jsme se stali sobečtí a zaměření na sebe, místo abychom brali ohled na širší komunitu.“

Co se týče nevýhod, často zmiňovaná bývá zejména menší míra soukromí a částečně i nutnost přizpůsobit se ostatním. Společné rozhodování o důležitých věcech může někomu vadit a v některých případech může vyústit i do vzniku konfliktů. Obzvláště v případě, kdy mají jednotlivé rodiny odlišné představy o fungování domácnosti nebo o financích. Aby komunitní bydlení skutečně fungovalo, vyžaduje rovněž aktivní zapojení všech členů a ochotu vytvářet kompromisy. 

Diskutující s přezdívkou Ellsass podotkl: „Spolubydlení často nefunguje tak, jak si lidé představují. Mnohem lépe se podle mě žije v rozumně velkých bytech v lokalitách s dobrou hustotou a dostupností služeb.“

Praktickým benefitem může být možnost pohlídat si navzájem děti , ...

Volit lze ze dvou různých forem

Komunitní bydlení obecně může dávat smysl pro ty, pro něž je vlastní bydlení nedostupné kvůli vysokým cenám nemovitostí i hypotékám. Pokud si člověk není jistý, zda se jedná o vhodnou variantu právě pro něj, může dávat smysl komunitní bydlení nejprve vyzkoušet. Až poté se lze rozhodnout, zda se do takového způsobu života pustit dlouhodobě, nebo zůstat u klasického modelu bydlení. Osobní zkušenost totiž nejlépe ukáže, jak člověku sdílení prostoru a zapojení do komunity vyhovuje. 

Komunitní bydlení je trendem v zahraničních zemích, v posledních letech se však rozvíjí také u nás. Příkladem může být například spolek Sdílené domy. Desetičlenné sociální družstvo První vlaštovka, které do tohoto spolku patří, koupilo v Praze rodinný dům, který postupně opravili. Podobných komunit však v rámci České republiky najdete spoustu.