Každý měsíc jsem posílala peníze své dospělé dceři. Když jsem viděla výpis, udělalo se mi fyzicky špatně

Když moje dcera odmaturovala a dostala se na vysokou, prakticky ihned se přestěhovala na kolej. Domluvily jsme se, že jí budu každý měsíc posílat nějaké peníze navíc, aby kromě všech poplatků souvisejících se studiem a ubytování mohla vést také nějaký společenský život, než si najde rozumně placenou brigádu.

Uběhl nějaký čas, ale brigádu si stále nemohla najít. A protože jsem sama neměla zase tak vysoké příjmy, abych ji neustále dotovala, rozhodla jsem se, že se podívám, za co utrácí, zda by jí třeba nestačilo menší kapesné. Jelikož jsem měla přístup do jejího účtu, nebyl to žádný problém. Jenže, když jsem viděla, kolik peněz měsíčně vydá na nezbytné výdaje související se studiem, polil mě studený pot.

Za co dnes utrácí studenti vysokých škol?

Studium na vysoké škole není zcela zdarma, jak si mnozí lidé myslí. Vysokoškolští studenti naopak často bojují s financemi kvůli nutným výdajům souvisejícím se studentským životem. Významnou část rozpočtu jim spolknou hlavně náklady spojené s ubytováním, dopravou a stravováním. Studenti, kteří dojíždějí do školy z velké dálky jsou zpravidla ubytovaní na koleji nebo v soukromém pronájmu se spolubydlícími. Měsíční výdaje za kolej přitom mohou činit až 7000 korun.

Kromě ubytování, dopravy a jídla je překvapivě výraznou položkou v rozpočtech studentů také oblečení. Obzvláště u generace Z, která je pod silným vlivem sociálních sítí. Právě to byl případ i jedné z maminek, která se na diskuzním fóru podělila o svou zkušenost. Její dcera celé měsíce šetřila, hlídala každý výdaj, ale pak si bez mrknutí oka koupila kabelku za téměř 10 000 Kč. Pro mnohé z rodičů je to často šok, ale podobné impulzivní, přesto luxusní nákupy nejsou u dnešních mladých výjimkou.

Velkou část studentského rozpočtu spolkne ubytování , ...

Pakliže na koleji či v pronájmu ubytovaní nejsou, jelikož bydlí relativně blízko městu, kde se škola nachází, tak stejně nemají vyhráno. Ani doprava totiž není zrovna levná záležitost. Byť je možné pro cestování využít studentské slevy, pokud dojíždíte každý den například z Kolína do Prahy na kartu ISIC, zpáteční jízdenka vás bude stát 140 korun. To znamená, že za dopravu vlakem dáte měsíčně téměř 3000 korun.

Výraznou položku v rozpočtu pak tvoří také výdaje za stravu. Studenti, kteří chodí na jídlo do menzy mohou nějakou tu korunu ušetřit. Nicméně i tak je stravování vyjde klidně na 3000 až 5000 korun za měsíc. Pokud tedy vysokoškolák nemá nikoho, kdo by mu studijní život financoval, nezbývá mu nic jiného, než si přivydělávat na brigádách.

Většina vysokoškoláků při studiu pracuje

Podle výsledků analýzy Eurostudent, která vyzpovídala studenty ze 25 evropských zemí, vyplývá, že 92 procent českých vysokoškoláků si ke studiu nějakým způsobem přivydělává. Češi se přitom drží na první příčce pomyslného žebříčku ve srovnání s jinými zeměmi. V závěsu za nimi jsou vysokoškoláci z Finska (85 procent) a z Rakouska (83 procent).

Celých 65 procent respondentů zmíněného průzkumu uvedlo, že by bez přivýdělků nedokázali pokrýt nezbytné výdaje. Je však potřeba rozlišit od sebe ty, kteří pracují na hlavní nebo vedlejší pracovní poměr a studují dálkově, a studenty, kteří studují prezenčně a u toho chodí na brigády. Dálková forma studia totiž probíhá obvykle o víkendu a v pátek, zatímco u prezenčního studia musí vysokoškoláci docházet do školy prakticky každý den.

Za co dnes utrácí studenti vysokých škol , ...

Jen hrstka studentů si přivydělává v oboru

Zajímavé je, že vysokoškoláci v mnoha případech vůbec nepracují v oboru, který studují. Ba právě naopak, praxi nebo stáž, jež by souvisela s jejich zaměřením, navštěvuje pouhých 21 procent respondentů. Může za to nejspíše i skutečnost, že mnoho stáží v oboru není placených a slouží výhradně k získání zkušeností. To potvrzuje i odborník na vysoké školy ze společnosti EDUin Jan Zeman:

„Skoro všichni studenti, co jsou na praxi, ať už jsou to doktoři nebo učitelé, za ni nedostávají peníze.“

Byť je prezenční forma studia nastavená tak, že by nemělo být časově snadné skloubit ji například s polovičním pracovním úvazkem, většina dotázaných studentů tvrdí, že s tím nemá problém. Podle některých odborníků by si však vysokoškoláci zasloužili větší podporu od státu. V současnosti je totiž prakticky jedinou přímou podporou pro některé studenty ubytovací stipendium.