Čech vynalezl světově revoluční materiál na zateplení domu. Náklady na energii sníží na půlku a stojí pár korun
Lidstvo ve své historii používalo mnoho materiálů, z nichž některé změnily chod dějin i poměry na Zemi. Už mnoho tisíc let používáme například kovy, jejichž zavedení bylo opravdu revoluční. V průběhu tisíciletí ovšem vznikaly i nové materiály. Jeden z nich přitom nese výraznou českou stopu.
Čeští vědci a vynálezci za světem rozhodně nezaostávali a nezaostávají. Za všechny jmenujme Otto Wichterleho, Jaroslava Heyrovského nebo Antonína Holého. Jedno jméno, které stojí za světově revolučním vynálezem, je ovšem u nás téměř neznámé. Ono koneckonců nezní ani moc česky. Jeho nositel se však zapsal do dějin výrobou materiálu, který je vynikající i problematický zároveň.
Český rodák vynalezl revoluční materiál
Polystyren (PS) začal být komerčně vyvíjen německou společností IG Farben na přelomu 20. a 30. let 20. století. Tento materiál byl následně využíván v Německu i Spojených státech, a to i během druhé světové války. Pár let po jejím skončení, konkrétně v roce 1949, byl vynalezen takzvaný expandovaný (pěnový) polystyren (zkráceně EPS). Tomuhle materiálu se říká také styropor. Jedná se přitom o vynikající izolant, který se dodnes využívá především ve stavebnictví.
Vynálezcem EPS je jistý Fritz Stastny, tedy člověk, jeho jméno nezní moc česky. Tento muž se ovšem v roce 1908 narodil v Brně, a to otci s českými kořeny a matce z bohaté rodiny pražských Němců. Později vystudoval chemii na Vysokém učení technickém v Brně a pak pracoval v Praze. Nakonec se ale přesunul do Rakouska a Německa. Jako zaměstnanec v chemickém koncernu BASF přitom na konci 40. let podal patent na svůj nejvýznamnější vynález, tedy expandovaný polystyren. Tenhle významný materiál má tedy nesmazatelnou českou stopu.
Tento materiál může snížit náklady
EPS tvoří polystyren ze dvou procent. Zbylých 98 % je tvořeno vzduchem. Jeho uplatnění je opravdu široké. Používá se především jako izolace fasád či jako ochranný obal na elektroniku či při převozu potravin, ale to je jen malá část jeho upotřebení. Expandovaný polystyren má spoustu výhod. Je lehký, ale celkem pevný. Navíc i cenově dostupný, dá se jednoduše zpracovat a disponuje výbornými tepelně-izolačními vlastnostmi. Může tedy snížit náklady za energie, a to dost výrazně.
„Není žádným tajemstvím, že lidé, kteří bydlí v nezateplených domech, o poznání více topí. Zateplením můžeme ve výsledku snížit náklady za vytápění až o 60 %, a to už je částka, která je v rodinném rozpočtu znát. Dům získá na hodnotě, zlepší se jeho technický stav a také komfort bydlení,“ cituje Státní fond životního prostředí ČR (SFZP ČR) Pavla Zemeneho, předsedu Sdružení EPS ČR.
Proč je materiál také problematický?
Expandovaný polystyren může snížit plýtvání energiemi. Tenhle materiál navíc nikdy neobsahoval freony, tedy látky, které poškozují ozonovou vrstvu Země. EPS má zároveň poměrně nízký uhlíkový dopad. Materiál je také možné poměrně efektivně recyklovat v místech, kde existují zařízení k tomu určená. Tenhle druh polystyrenu je dokonce 100% recyklovatelný. V České republice patří čisté (rozlámané) obaly do žlutých kontejnerů, stavební polystyren ale na sběrný dvůr.
Problém EPS je ovšem spojen s takzvanými mikroplasty. Polystyren je obecně lehký a poměrně snadno se rozpadá. Jako odpad je unášen větrem a putuje ulicemi a kanalizací. Podle vědců se přitom mikroplasty z expandovaného polystyrenu celosvětově staly hlavní složkou plastového odpadu. Podle studie z roku 2022, jejíž výsledky vyšly v prestižním vědeckém časopise Gondwana Research, se navíc na povrchu mikroplastů z EPS absorbují těžké kovy. Tyhle kontaminované částice mohou být požity vodními organismy a dostávají se tak do potravního řetězce.























































