V Česku už brzy odstartuje sezóna hub, které chutnají jako kuřecí maso. Poradíme, kdy a jak je sbírat

Vzhledem k tomu se může jednat o zajímavou surovinu do kuchyně nejen pro ty, kteří vyznávají životní styl bez masa. Houba dokáže jídelníček odlehčit a dodat mu nový směr. 

Sírovec žlutooranžový svou chutí připomíná maso

Houbaření rozhodně patří mezi oblíbené kratochvíle řady Čechů. Až příště vyrazíte do lesa, zkuste svůj zrak trochu zvednout a zaměřit se na kmeny živých listnatých stromů. Právě na nich totiž můžete objevit sírovec žlutooranžový (latinsky Laetiporus sulphureus). Tato houba svůj název získala podle síry a zajímavou vlastností je, že chutná právě po jemném kuřecím masu. 

Sírovec žlutooranžový má výraznou žlutooranžovou barvu, kterou vás zaujme na první pohled. Právě odtud plyne jeho označení. Houba vytváří poměrně velké plodnice, které mohou v průměru dosahovat až 50 cm. Na kmenech může houba vytvářet až metr vysoké trsy, jelikož může růst v počtu několika desítek nad sebou. 

Houbu lze najít na živých stromech, pařezech nebo i na ulomených větvích ležících na zemi. Dobře se jí daří zejména na dřevě ovocných stromů, kromě toho se ale může nacházet i na dubech, topolech, jeřábech nebo třeba vrbách. Plodnice mohou růst i na akátech, v takovém případě se ale sběru houby vyhněte. Akát je totiž jedovatý a v kůře, kořenu i semenech obsahuje alkaloid. 

K jídlu jsou ideální mladé plodnice , ...

Sbírejte jen mladé kusy

Sezóna sírovce žlutooranžového nastává na začátku jara, zejména během května a června. Sbírat byste ale vždy měli výhradně mladé plodnice, které mají jasně žlutou nebo žlutooranžovou barvu. Čím jsou plodnice starší, tím mohou více tmavnout, nebo naopak blednout do krémového odstínu. 

Stejně tak mladé houby nabídnou masitější dužinu. Postupem času dužina tvrdne a stává se lámavější. Pokud si nejste jistí, můžete se řídit podle jednoduchého pravidla. Pokud nůž při řezání houby vrže, značí to, že je houba již příliš stará. Naopak ideální plodnice je charakteristická svou měkkostí a její krájení lze připodobnit hladkému krájení másla. Při sběru lze houby jednoduše odříznout od stromu. 

Jak si sírovec žlutooranžový nejlépe připravit

Tuto houbu je vždy nutné tepelně upravit, syrová se nejí. Pro začátek se také doporučuje dát si raději menší množství, jelikož někomu nemusí houba sednout a může tak způsobit trávicí potíže. 

Houbu povařte ve vodě alespoň 15 minut, poté můžete přistoupit k další úpravě. Oblíbenou volbou jsou například řízky ze sírovce, které právě díky konzistenci mohou připomínat klasické masové řízky. Houba se ale hodí i pro přípravu nejrůznějších gulášů a směsí, lze ji marinovat a podobně. Stejně tak lze houbu usušit a schovat na pozdější využití. 

Svou konzistencí sírovec připomíná kuřecí maso, kromě toho však má mírně nakyslou chuť. I z toho důvodu se skvěle hodí pro nakládání do sladkokyselých nálevů. Někteří gurmáni rovněž popisují, že může mít i lehce pikantní chuť, proto nachází uplatnění například při přípravě zeleninové kari omáčky. 

Houba roste na stromech , ...

Houba roste nezávisle na srážkách

Houbařská sezóna je neodmyslitelně spjata s nutností určitých srážek. U sírovce žlutooranžového se ale obejdete i bez deště, na tuto houbu lze proto narazit i za suchého počasí. Je to dáno mimo jiné tím, že se jedná o parazitickou houbu. 

Pokud jej chcete vyzkoušet, můžete se vydat do lesů, růst však může i mimo. Se sírovcem se proto můžete setkat například i v parcích nebo třeba zámeckých zahradách.