Emise v nákladní dopravě dále rostou, tuzemský vozový park stárne
Emise z nákladní dopravy se v zvyšují. Podle Rakouského klubu jsou od roku 1990 až na dvojnásobné úrovni. V tuzemsku za nárůstem stojí zvyšující se počet nákladních automobilů ale také rychlý nárůst stáří vozových parků.
Ačkoliv v celé Evropské unii dochází ke stále většímu tlaku na snižování emisí oxidu uhličitého i dalších skleníkových plynů a to hlavně v oblasti osobní dopravy, ta nákladní často zůstává stranou.
Jenže podle posledních dat Rakouského dopravního klubu VCÖ může být toto opomíjení chybou. Jak klub uvádí, od roku 1990 se emise z nákladní dopravy zvýšily o více než dvojnásobek, což v Rakousku vytvořilo jen za minulý rok 8,8 milionu tun oxidu uhličitého. Emise v samotné kamionové dopravě pak vytváří výrazně více emisí než celé dopravy jako celku.
Řešením může být doprava po železnici
Není ničím novým, že doprava nákladu po železnici má obecně mnohem nižší podíl na produkci emisí skleníkových plynů. Oproti nákladním automobilům má železnice zhruba 20krát menší produkci skleníkových plynů na 1 000 tunokilometrů (1 tunokilometr = přeprava jedné tuny zboží na jeden kilometr).
VCÖ tak nyní vyzval k dalším opatřením pro snížení emisí právě
v nákladní dopravě a to ať už přesunem části nákladu na železnici tak
i modernizaci stávajících nákladních vozidel a jejich přechod na
nízkoemisní či bezemisní pohony místo standardně používané motorové
nafty.
Jak klub uvedl, od roku 1990 se emise z nákladní dopravy zvýšily
o 112 procent, zatímco emise z dopravy osobní „pouze“
o 60 procent. V roce 1990 tak kamionová doprava tvořila 4,04 milionu tun
CO2, v minulém roce to ale bylo již 8,8 milionu tun.
Nárůst nákladní dopravy je znát i na tuzemských silnicích
Nárůst nákladní dopravy v posledních letech je znát i v tuzemsku. Na konci roku 2014 bylo podle Ministerstva dopravy v ČR registrováno 608 711 nákladních automobilů, ke konci roku 2018 to už ale bylo 706 262 automobilů. Za čtyři roky tak na tuzemských silnicích přibylo téměř 100 tisíc nových nákladních automobilů.
Už z těchto dat je tedy patrné, že nárůst
emisí bude vyšší i v tuzemské nákladní dopravě. Vyšší emise ale
vznikají i z důvodu stáří nákladních automobilů, které se na
tuzemských silnicích pohybují. V roce 2014 tak po našich
silnicích jezdilo 232 947 nákladních automobilů starších 10 let.
V roce 2018 se ale toto číslo dramaticky zvýšilo na 410 618, což tvoří
již velkou část počtu registrovaných nákladních automobilů u nás.
Jak uvádí zmíněný Rakouský dopravní klub, země by měly velmi
rychle začít řešit změny v dopravě tak, aby bylo zajištěno co
nejrychlejší snižování emisí skleníkových plynů na které má
spalování motorové nafty velký vliv. Země EU by také měli zrušit
daňovou úlevu na naftu a pomoci firmám s investicemi do moderní
přepravy tak, aby se vyplatila. Jedině přechodem na nové modely dopravy
můžeme dosáhnout dohod stanovených na Pařížské klimatické
konferenci.
Přechod na ekologičtější paliva je stále zatím více znatelný
u autobusové dopravy, ta stále častěji přechází na pohon CNG či provoz
autobusů
na baterie. I v kamionové dopravě vznikají postupně další projekty
na nízkoemisní pohony, jakým je třeba LNG. Právě pro řidiče tahačů
s tímto pohonem vznikla
nedávno u Prahy samoobslužná plnička LNG.
