Legendární česká stavebnice je zpět. Zabaví děti i dospělé, lidé ji vykupují ve velkém
Didaktické hračky rozvíjející základní znalosti o světě techniky jsou evergreenem, do kterého rodiče vždycky rádi investují. Jednou z nich je elektronická stavebnice Voltík, do které se už zamiloval i nejeden tatínek.
Nápad vyrábět hravé sady jako doplňky školní výuky pro domácí využití není nijak nový. Možná si ještě vzpomenete, jaký úspěch za socialismu slavila stavebnice Merkur, která sloužila nejen na hraní, ale i k rozvoji technického myšlení. A pokud jste v dětském věku našli pod stromečkem Malého chemika, určitě jste se cítili jako v sedmém nebi. Žádná adrenalinová exploze se sice nekonala, ale zkumavky, pipety a barevné chemikálie byly prostě fascinujícím světem, do kterého jste se mohli bezpečně ponořit bez dohledu učitelů.
Převratný Logitronik
V 80. letech začal závod Jesan Jeseník vyrábět pozoruhodnou stavebnici s názvem Logitronik. Ve své době šlo o něco přelomového. Stavebnice totiž reagovala na pokrok v oblasti výpočetní techniky, která tehdy byla dosud v plenkách. Počítače ještě sloužily spíš k vládním nebo vojenským účelům a do škol se dostávaly jen pozvolna, natož aby si je pořizovaly domácnosti. Titulek předmluvy v návodu „Počítačový věk“ ale hovořil za vše: Už za socialismu se předpokládalo, že počítače mají velkou budoucnost, a děti se měly nenásilnou formou učit základům digitální techniky.
Logitronik se prodával v základní verzi za 145 Kčs, pokročilejší varianta pak stála 245 Kčs. Na dobové poměry to nebyla hračka levná, ale zato překvapila důmyslným provedením. Protože byla určena pro děti školního věku, musela být bezpečná. Místo páječky se proto používaly malé drátky, které se zasouvaly mezi pružinky na desce, a celý systém napájely jen čtyři tužkové baterie. Logitronik ve své první verzi nabízel 25 zapojení, při kterých se něco rozsvítilo nebo zablikalo. Děti si s blikátky vydržely hrát hodiny, aniž tušily, že pracují se stejným principem, na kterém fungovaly velké sálové počítače v 60. a 70. letech.
Srdcem stavebnice byl totiž čip s označením 7400, který obsahoval čtyři hradla NAND, tedy univerzální logické členy, z nichž se dají poskládat celé logické a klopné obvody i procesory. Děti se proto díky stavebnici naučily základům číslicové techniky, které se dnes běžně vyučují až na vysokých školách.
Elektronická stavebnice v moderním hávu
Logitronik se už dávno nevyrábí, nicméně něco podobného lze sehnat i dnes. Rodiče v poslední době dětem nadšeně kupují elektronickou stavebnici Voltík, která je oproti svému předchůdci barevnější a nabízí mnohem atraktivnější elektronické modely. Její nejlevnější varianta Voltík I. je určena dětem od osmi let a můžete si s ní postavit například tříbarevný semafor, světelný a zvonkový obvod, poplašné zařízení, houkačku a dokonce také vysílač a přijímač Morseovy abecedy, elektronický klavírek a měřič vlhkosti. Samozřejmě opět bezpečně a bez pájení, za použití čtyř AA baterií.
O poznání vychytanější je pak Voltík II., se kterým si mohou hrát děti od deseti let. Mezi padesátkou pokročilejších elektronických modelů najdete detektor kovů, polní telefon, minutník i jednoduché rádio.
Zatímco první dvě verze učí děti spíš základům elektrického obvodu, nejvyšší varianta Voltík III. se dotýká i logických prvků a digitální techniky jako kdysi Logitronik. Obsahuje logické integrované obvody a pracuje se v ní s funkcemi logických členů AND, OR a INVERT. Kromě různých bzučáků a blikačů si děti mohou naprogramovat světelného hada a světelný nápis nebo třeba losovací zařízení.
Zábava i pro rodiče
Tatínci, kteří v dětství milovali Logitronik, si jistě oblíbí i Voltíka, a to zejména jeho nejvyšší verzi. Stavebnice je sice primárně vyrobena pro děti, ale vyřádí se s ní i dospělí. Nikdy není pozdě nahlédnout do tajů principů elektroniky, se kterou sice denně pracujeme, ale přitom často nechápeme, jak vlastně funguje.





























































