Čeští rodiče jsou zaskočení. Ve školách začne platit změna, jakou žádná předchozí generace nezažila

Po téměř deseti letech od zavedení inkluze se nyní české školství chystá na další zásadní reformu. Na co přesne se mají děti a rodiče připravit a kdy mají být tyto změny zavedeny do praxe?

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) oznámilo změny, které lze považovat za reformu českého školství 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (známé pod zkratkou MŠMT) připravilo společně s Národním pedagogickým institutem (NPI) novou podobu revidovaných Rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání (zkráceně RVP PV a RVP ZV). Změny představilo na začátku letošního roku. 

Mezi hlavní cíle těchto dokumentů patří:

1. Určit hlavní cíle vzdělávání. 
2. Definovat obsah vzdělávání. 
3. Představit očekávané výsledky učení. 
4. Určit vědomosti a dovednosti, které by měly žáci v jednotlivých stupních vzdělání získat. 

Změny budou celoplošně implementovány od školního roku 2027/2028 a týkají se 1. až 6. ročníku základních škol. Školy se však budou moci dobrovolně přihlásit do fáze pilotního ověřování RVP již dříve – do poloviny roku 2026 Národní kurikulární rada vyhodnotí poznatky z pilotního ověřování, na základě kterých mohou být ještě provedeny úpravy. 

„Schválené RVP představuje obecný rámec a společný základ, který se zaměřuje na získání klíčových znalostí, důležitých pro život v 21. století, a jejich propojení s praktickými dovednostmi. Zároveň chceme školám umožnit značnou flexibilitu a dát prostor k přizpůsobení vlastního vzdělávacího obsahu,“ sdělil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek (Starostové a nezávislí). Ten zároveň poděkoval svým předchůdcům za jejich podíl na přípravě dokumentu, stejně jako všem odborníkům, kteří na něm pracovali.

Jak se budou změny po zavedení projevovat v praxi?

Díky změnám by se měl na základních školách klást větší důraz na klíčové kompetence, jako je rozvoj kritického myšlení, spolupráce, řešení problémů, schopnost učit se nebo kreativita. Na to mnoho odborníků i učitelů nahlíží velice pozitivně. 

Obsah vzdělávání by měl být zároveň více propojen s reálným životem a aplikací znalostí v praxi, což je rovněž vnímáno převážně kladně. 

Změny připravilo MŠMT. , Shutterstock....

V prvních a druhých třídách bude zrušeno známkování 

Zřejmě nejvýraznější změnou bude zrušení klasických známek v prvních a druhých třídách, což je krok, který na rozdíl od těch předchozích vyvolal rozporuplné reakce. Klasické známkování bude nahrazeno slovním hodnocením, což někteří učitelé vnímají jako nadbytečnou zátěž. Rodiče se zase obávají, že by takové známkování nemuselo být dostatečně motivující. Najde se však i řada příznivců, kteří tuto změnu vítají s otevřenou náručí. 

Děti v první a druhé třídě budou hodnocené slovně. , Shutterstock....

Další změna bude spočívat v zavedení povinné výuky anglického jazyka již od 1. třídy. Na mnoha školách se již anglický jazyk od 1. třídy vyučuje, avšak existují i školy, kde se angličtina začíná vyučovat až od 3. třídy. Ty se tak budou muset této změně přizpůsobit. 

V neposlední řadě by mělo dojít k zavedení projektové výuky či práce s moderními technologiemi a do výuky mají přibýt témata jako zdravý životní styl nebo péče o duševní zdraví.

Celkově lze říct, že chystané změny vnímají odborníci (až na drobné výjimky) velice pozitivně – někteří dokonce tvrdí, že se jedná o nejpozitivnější změnu týkající se školství za několik posledních generací.