Zahradníci přísahají na obyčejné zbytky z kuchyně. Rajčata díky nim bývají sladší, masitější a plná šťávy

Když se zeptáte zkušených zahradníků, mnoho z nich nekupuje žádná drahá hnojiva ani chemikálie. Namísto toho sází na běžně dostupné přírodní věci, protože koneckonců rajčata pěstují pro svou vlastní spotřebu a chtějí, aby byla co možná nejzdravější. Mezi trojici nejčastěji používaných přírodních hnojiv proto patří dřevěný popel, sušené banánové slupky a najemno nadrcené skořápky od vajec. 

Co rozhoduje o tom, jestli budou rajčata sladká? 

Chuť rajčat (a mnoha dalších plodin) je definována obsahem cukrů, kyselin a aromatických látek. Aby rostlina cukry vytvořila, potřebuje energii ze slunce a klíčovou živinu – draslík. Ten pro rostliny sice není tak viditelně nutný jako dusík, ale právě on řídí transport cukrů z listů do plodů. Bez dostatku draslíku tak bude rostlina bujně růst, nasadí spoustu květů, ale plody budou kyselé, vodnaté a chuťově nevýrazné. 

Neméně důležitý je pro rajčata také vápník. Ten sice neovlivňuje chuť, ale souvisí s pevností buněčných stěn a předchází nevalně proslulé hnilobě květního konce, kdy plody začnou od spodu černat a měknout. 

Trojici veledůležitých prvků pak uzavírá hořčík, který se podílí na tvorbě chlorofylu a tedy na tom, jak je rostlina schopna vyrábět cukry ze slunečního světla. Při jeho nedostatku dochází ke žloutnutí starších listů. 

Masitá a chutná rajčata jsou snem každého zahradníka. Vypěstovat je není zdaleka tak těžké. , ...

Čím potřebné minerály doplnit? 

Jak asi tušíte, zmiňovaná trojice přírodních hnojiv obsahuje přesně ty živiny, které rostliny potřebují. Dřevěný popel je sice odpadní surovina při každém topení v kotli, ale zároveň je to skvělý zdroj draslíku i vápníku. Je však nutné dávat pozor na dvě věci – tou první je pH půdy, protože popel je mírně zásaditý. Nesmíte to s ním proto přehánět. Tou druhou je, aby se jednalo o popel z nelakovaného dřeva, v opačném případě totiž může být pro rostliny škodlivý. 

Banánové slupky jsou pak skvělým zdrojem draslíku, fosforu, hořčíku a řady stopových prvků. Jedná se o levný a přitom šetrný způsob, jak rostlinám dodat mikroživiny. I zde však existuje jedno varování – nejlepší je použít BIO banány, protože ty běžné mohou mít ve slupce zbytky běžně používaných chemikálií, a tedy pro rostliny nemusí být až tak vhodné. 

No a třetím pilířem jsou vaječné skořápky, které jsou dobrým zdrojem vápníku. Účinek je pomalý, ale zato spolehlivý. Skořápky je před použitím dobré omýt, usušit a rozdrtit najemno – třeba v igelitovém pytlíku za pomoci válečku. Čím jemnější budou, tím lépe. 

Jak postupovat krok za krokem? 

Zkušení zahradníci vědí, že není důležité jenom to, jaké suroviny používáte, ale také kdy je použijete. Obvykle platí, že při vysazování do země je dobré do sázecí jamky umístit hrst kompostu, na něj pár drcených banánových slupek, asi polévkovou lžíci dřevěného popela a lžíci rozdrcených skořápek. Vše promíchejte se zeminou a rovnou vysaďte rajče. Na dalších 6 až 8 týdnů budete mít vystaráno. 

Při vysazování rajčat je dobré použít všechny 3 ingredience naráz. , ...

Během vegetace se doporučuje přidávat maximálně 1–2 lžíce popela každé 3–4 týdny, přičemž pokaždé je dobré motyčkou zapracovat popel do svrchní vrstvy půdy a následně důkladně zalít. Co se týče banánových slupek, ty můžete používat co 14 dní a pro maximální účinnost se doporučuje nechat je pár dní předem louhovat ve vodě a následně s nimi zalévat kořeny rajčat. 

Trik je také ve správném zalévání, protože rajčata mají hlubší kořeny a vyhovuje jim intenzivní zalití méně často. Pokud jim každý den dopřejete trošku vody, nebude rostlina reagovat příliš dobře. Díky mulči se bude voda z půdy odpařovat pomaleji a teplota bude stabilnější. Sníží se tak riziko praskání plodů.

Péče o rajčata je tak poměrně jednoduchá a i se surovinami, které máte běžně doma, dokážete hotové zázraky. Chce to jen trochu trpělivosti a uvidíte, že letní sklizeň bude nadprůměrná.