Zapomeňte na topení plynem, vědci vytvořili tepelné čerpadlo pro domácnosti s nulovými emisemi CO2
Tepelné čerpadlo s nulovými emisemi oxidu uhličitého a vysokou účinností vytvořené odborníky ze španělské univerzity by mohlo být efektivní náhradou za plynové kotle nejen v tuzemských domácnostech.
V souvislosti s energetickou krizí ale i problémy, které potencionálně mohou čekat dodávky zemního plynu z Ruska do Evropy se stále rychleji pracuje na hledání řešení, které by spalování zemního plynu v plynových kotlích nahradily. Jedním z nich by mohlo být i první tepelné čerpadlo pro domácnosti, které neprodukuje žádné emise oxidu uhličitého a navíc dokáže vyrábět vodu pro vytápění o teplotě až 75° Celsia.
Jedna kilowatthodina elektřiny vyrobí 6,48 kWh tepla
Právě takové tepelné čerpadlo totiž vytvořili odborníci z Polytechnické univerzity ve španělské Valencii. Ti využívají aerotermální energie k výrobě tepla, nejde sice o zase tak převratnou myšlenku, jelikož už dnes tento princip používají další výrobci tepelných čerpadel. Nová jednotka ale jako chladivo využívá přírodní propan, čímž se od těch standardně instalovaných liší.
Nové čerpadlo tak dokáže vytápět domy ohleduplně k životnímu prostředí aniž by do atmosféry vypouštělo jakýkoliv oxid uhličitý. Díky tomu, že čerpá energii z prostředí je navíc možné jej podle vědců označit jako obnovitelný zdroj energie.
Jednotka vyrobená společnostmi UPV a Saunier Duval se navíc od dalších tepelných čerpadel liší i teplotou vody, kterou může používat k vytápění. Ta dosahuje teploty až 75°C a vyrábí se s velmi vysokou energetickou účinností, což u běžných tepelných čerpadel nebylo možné. Čerpadlo je pak možné snadno nainstalovat jak do novostaveb, tak i do současných budov jako náhradu za plynové kotle.
Tepelné čerpadlo od odborníků z univerzity ve Valencii má také velmi vysokou účinnost (A+++). Za jednu spotřebovanou kilowatthodinu je tak schopná vyrobit 6,48 kWh tepla pro domácnost. U teplé užitkové vody pak z každé kWh vznikne 4,43 kWh.
Odborníci v nadcházejících letech plánují další zdokonalování systému. Hlavní výzvou tak pro ně bude zvýšení účinnosti zařízení i při nízkých okolních teplotách. Stejně tak by se měl systém dočkat chytřejšího řízení, které zvládne detekovat poruchy ještě před tím, než k nim dojde. To by mohlo pomoci k delší životnosti celého řešení.
