Dešťová voda už není jen sud pod okapem: Moderní systémy dokážou domácnosti nahradit až polovinu spotřeby

S jakoukoliv e­nergií, a stejně tak s vodou, jde vždy o to hledat řešení, která dávají smys­l dlouhodobě a jsou udržitel­ná i bez toho, aby narušovala běž­né návyky celé domácnosti. Jako stvořené jsou pro tento účel například specializované systémy pro zadržení a následné využití vody. 

Můžete mít vodu zadarmo? 

Možná si taky vzpomínáte, že někde na chalupě stával pod okapem sud na dešťovku. A třeba momentálně sami máte jednu retenční nádrž u svého domu. Právě to je začátek chytrého hospodaření s tímto přírodním zdrojem. 

Voda sebraná při deštích totiž nepředstavuje jen nějaký „odpad“, ale užitečný zdroj, který má v dnešní době dokonce mnohem větší využitelnost než dřív. Začíná se k němu totiž přistupovat jiným způsobem a pro jeho zpracování se využívají dříve neexistující technologie. 

Nejlépe se dešťovka z nádrže hodí na zalévání na zahradě, protože na rozdíl od vody z vodovodu neobsahuje chlor. Využijete ji ale také na mytí kol či zablácených bot, i na úklid nebo umytí celé terasy. Dnes se trend hospodaření s dešťovou vodou začíná projevovat hlavně při rekonstrukcích a u novostaveb, a­le i tam, kde lidé řeší rostoucí cenu vody. Díky zdokonaleným systémům pak totiž takovou vodu můžete využívat třeba i na splachování. 

Finanční nároky pro pořízení systé­mů na sběr a následné využívání dešťové vody se sice také nedrží zrovna nízko, ale investice do nich se v dlouhodobém horizontu vyplatí podobně jako například při pořizování solárních panelů. Jen místo úspory elektrické energie můžete očekávat nižší výdaje za vodné a stočné. 

Dešťová voda je ideální na zalévání zahrady. , ...

Stát hospodaření s dešťovou vodou podporuje 

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí navíc takové projekty podporují. Skvě­lým zástupcem je například projekt Dešťovka, který si klade za cíl motivovat vlastníky a stavitele bytových a rodinných domů k udržitelnějšímu hospodaření s vodou. 

Přes tento projekt je možné získání příspěvku nap­říklad na pořízení retenčního systému na deš­ťovou vodu pro zalévání zahrady nebo splachování. Tato iniciativa by měla vést především ke snížení odběru pitné vody z povrchových a podzemních zdrojů. 

Tomu, že je o projekt mezi Čechy zájem, nasvědčuje i fakt, že už v historicky úplně prvním kole přijímání žádostí došlo k vyčerpání výzvy jen za pouhých 28 hodin od jejího otevření. Není se co divit, pokud se totiž „dešťovka“ bude využívat jen jako doplňkový zdroj pro činnosti, které nevyžadují pitnou kvalitu, mohou s ní lidé podle odborníků nahradit zhru­ba 40 až 50 % celkové spotřeby vody v domácnosti. To předpokládá využití jak na zalévání, úklid nebo praní, tak na splachování. 

Retenční nádrže jsou v současnosti součástí pokročilejších systémů. , ...

Nizozemsko už je dávno napřed

Ačkoliv se v Česku dešťová voda používala vždy jen jako doplňkový zdroj a její sběr se omezoval často jen na rodinné domy, jinde v Evropě se s ní pracuje ploš­ně už řadu let – a dnes dokonce mnohem komplex­něji. 

Nizozemci nap­říklad vyvinu­li také napros­to unikátní řešení pro celá města. Místo toho, aby dešťovou vodu odváděli na veřejných prostorech přímo do kanalizace, u­mí ji dočasně zadržet na plochých stře­chách domů. Nás­ledně ji mohou využívat také pro chlazení nebo za­vlažování zelených městských ploch. 

Jedná se nejen o skvělý způsob získání vodního zdroje na zavlažování, ale také o pre­venci proti záplavám. Především ve městech s nedostatkem zeleně se totiž při deštích voda vsakuje do půdy jen omezeně. Spíš pak odtéká po povrchu, což často vede k lokálním zá­plavám. 

Jelikož Nizozemci kvůli změně klimatu čelí intenzivnějším srážkám, které se pak střídají s delším obdobím sucha, na otázku využití dešťové vody se zaměřují dlou­hodobě. Zahrnu­jí ji už do samotného urbanistického plánování, kam běžně patří nejen více zeleně, ale i samotné zelené střechy a další rezervoáry na vodu, které ji mají především co nejdéle zadržet, aby snížily tlak na kanalizační systémy.