Za teplo můžete platit i pokud máte radiátory vypnuté. Stačí jedno drobné opomenutí
Během jara, jakmile začnou venkovní teploty stoupat, se řada lidí rozhodne pro zavření radiátorů. Motivace je v tomto případě jasná. Teplo už není potřeba a zároveň tímto krokem chtějí šetřit spotřebu energií.
Ačkoliv zavřené radiátory v lidech vyvolávají domněnku, že už nedochází k žádnému odběru tepla, nemusí tomu tak být vždy. V bytech je totiž domácnost součástí celého topného systému.
Od roku 2024 platí nová vyhláška
Dne 1. ledna 2024 nabyla účinnosti vyhláška č. 274/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Tato změna s sebou přinesla jednu zásadní novinku v podobě změny způsobu nastavení základní a tím pádem i spotřební složky pro rozúčtování nákladů na vytápění.
Výdaje za teplo se skládají ze dvou složek: základní a spotřební. Základní složku platí obyvatelé bytů vždy. Jejím prostřednictvím totiž dochází k podílení se na celkových nákladech na přípravu a dodávku tepla nebo třeba vytápění společných prostor, které obyvatelé jednoho bytového domu využívají společně. Oproti tomu spotřební složka je dána samotnou spotřebou bytové jednotky.
Do konce roku 2023 činila základní složka 30–50 % z celkových nákladů. Od 1. ledna 2024 však může základní složka činit 40, 50 nebo 60 %, přičemž konkrétní hodnota se odvíjí od energetické náročnosti budovy. Správci bytových družstev, bytových domů a společenství vlastníků jednotek navíc mohou krajní hodnoty o 10 % snížit nebo zvýšit, což v praxi znamená, že se základní složka může pohybovat v rozmezí od 30 do 70 %. Poměr spotřební složky pak činí zbývající část do 100 %.
Proč tedy platíme za teplo i se zavřenými radiátory
Pokud se rozhodnete pro uzavření radiátorů, snižujete tím pouze spotřební část. Základní část ale musíte i nadále platit. Cílem tohoto řešení je spravedlnost a funkčnost celého systému. Pokud by se totiž jeden majitel bytu rozhodl netopit vůbec, zvyšoval by náklady ostatním, jelikož by docházelo k ochlazování konstrukce. Zároveň by částečně těžil z toho, že ostatní byty kolem něj se vytápějí. I když se tedy rozhodnete radiátory zavřít, stále vás může dodávka tepla stát i tisíce korun.
Kdy začíná a končí topná sezóna
Obecně lze říct, že u nás topná sezóna začíná 1. září a končí 31. května. Podle vyhlášky je ale přívod tepla do bytových jednotek ovlivněn následujícím pravidlem. Topení začne hřát až v okamžiku, kdy dva po sobě jdoucí dny venku panovala teplota nižší než 13 °C a zároveň dle aktuálního vývoje počasí nelze předpokládat, že by došlo ke zvýšení teploty v následujícím dni nad 13 °C.
K ukončení dodávky tepla pak může dojít i dříve než 31. května. Opět je přitom zapotřebí, aby teploty vystoupaly alespoň ve dvou po sobě následujících dnech nad 13 °C a zároveň se v nejbližší době nepředpokládá markantní pokles teploty.
Jak zjistit výši vaší základní a spotřební složky
Výše základní a spotřební složky se může u každé nemovitosti lišit. Obecné pravidlo zní tak, že vyšší základní složka se platí u energeticky úspornějších domů pro posílení sounáležitosti. Na druhou stranu nejnižší základní složku budete platit v případě, že bydlíte v nehospodárných domech.
Dle vyhlášky se pak výše základní složky řídí energetickou náročností podle ukazatele průměrného součinitele prostupu tepla (Uem):
-
U energetické náročnosti A, B a C činí základní složka 60 %. Dle rozhodnutí shromáždění SVJ lze základní složku stanovit v rozmezí od 50 do 70 %.
-
U energetické náročnosti D a E činí základní složka 50 %. Dle rozhodnutí shromáždění SVJ lze základní složku stanovit v rozmezí od 40 do 60 %.
-
U energetické náročnosti F, G a tam, kde není hodnota Uem známa, činí základní složka 40 %. Dle rozhodnutí shromáždění SVJ lze základní složku stanovit v rozmezí od 30 do 50 %.



























































