Odborníci upozorňují na rizika používání vody z kohoutku. Ta nemusí být vždy vhodná k pití a vaření

Podle odborníků je ale třeba věnovat pozornost tomu, jakou vodu k tomuto účelu používáte. Přestože by měla být teplá voda z kohoutku zdravotně nezávadná, oficiálně se za pitnou vodu nepovažuje.

V teplé vodě se mohou snadno množit mikroorganismy

Řada lidí nad rozlišováním studené a teplé vody z kohoutku vůbec nepřemýšlí. Často se tak může stát, že si do hrnce natočíte teplou vodu a urychlíte tak její uvedení k bodu varu. Může se totiž zdát, že když je voda z vodovodu běžně zdravotně nezávadná, mělo by to platit jak pro studenou, tak i teplou. 

Ve skutečnosti to ale tak jednoznačné není. Pitná voda distribuovaná vodárenskými společnostmi se pravidelně kontroluje prostřednictvím rozborů, přičemž musí splňovat celou řadu parametrů. Ty upřesňuje vyhláška č. 252/2004 Sb. 

Teplá voda však oficiálně přestává být vodou pitnou, přestože se z pitné vody vyrábí. Pro studenou i teplou vodu z kohoutku tak platí odlišné hygienické limity.

Pro teplou a studenou vodu platí odlišné hygienické limity , ...

Co se může v teplé vodě z kohoutku nacházet

Teplá voda z kohoutku vytváří ideální prostředí pro výskyt a množení bakterií. Zároveň se do této vody mohou uvolňovat nežádoucí látky z vodovodního potrubí. 

Hlavním zdravotním rizikem je v této souvislosti výskyt legionel. Bakterie rodu Legionella se ve vodě vyskytují běžně. Za ideální teplotu pro jejich růst se označuje rozmezí od 25 do 50 °C. Vzhledem k tomu je důležité dodržovat předepsanou teplotu teplé vody a riziko výskytu legionel tímto způsobem minimalizovat. 

V teplé vodě z kohoutku se dále mohou nacházet atypické mykobakterie. Tato skupina bakterií může způsobit různá onemocnění. Nejčastěji se jedná o plicní infekce, infekce lymfatických uzlin, kostí a měkkých tkání. Problém spočívá i v tom, že jsou tyto bakterie rezistentní vůči dezinfekčním prostředkům, jako je chlor. 

Navíc mohou v teplé vodě přežívat a dále se množit měňavky (améby) z rodu Acanthamoeba. Kromě jiného mohou způsobovat zánět rohovky, který může v krajním případě vést až ke ztrátě zraku. Vzhledem k tomu se uživatelům kontaktních čoček vždy doporučuje k jejich údržbě používat výhradně doporučený roztok, nikoliv teplou vodu z vodovodu. 

Jak se výskyt mikroorganismů v teplé vodě omezuje

Důležitým preventivním opatřením je dodržování stanoveného teplotního rozsahu pro teplou vodu. Vyhláška č. 194/2007 Sb. zmiňuje, že teplota na výtoku u spotřebitele se musí pohybovat mezi 45 a 60 °C. Konkrétně u legionel by teplota ve vnitřním vodovodu neměla klesnout pod 55 °C.

Na pití využívejte výhradně studenou vodu , ...

Na co při používání vody z kohoutku pamatovat

Většina domácností se samozřejmě rizik nemusí obávat. Přesto je důležité mít se na pozoru a dodržovat dvě hlavní zásady, na které však mnoho lidí zapomíná.

Předně je namístě k pití využívat výhradně studenou vodu z kohoutku. Pokud potřebujete používat teplou vodu na čaj nebo vaření, měli byste ji ohřívat až následně v rychlovarné konvici nebo v hrnci. Právě studená voda z vodovodu je určena k přímé konzumaci a prochází kontrolami kvality.

Pokud jste se delší dobu nacházeli mimo domov (například na dovolené), voda v potrubí určitou dobu stála. Tato stagnující voda přitom může v některých případech nést větší mikrobiální zátěž, zároveň může mít zhoršenou chuť nebo mírně zapáchat. Proto je důležité nechat po návratu z dovolené vodu pár minut volně odtékat a nepoužívat ji. Tento proces zopakujte jak pro studenou, tak i teplou vodu. 

I když je voda z kohoutku běžně bezpečná a přísně kontrolovaná, drobné návyky pomáhají minimalizovat rizika a udržet kvalitu vody na co nejvyšší úrovni. Kontaminaci vody bakteriemi dokáže odhalit pouze rozbor teplé vody a v domácích podmínkách tak nemáte šanci odhalit možné nebezpečí.