Úřadům dochází trpělivost s černými stavbami na zahradách. Kdo má na pozemku neschválenou pergolu, riskuje demolici a pokutu
Pergola je stavba, která má primárně krášlit zahradu. Jenže v současné době jsou tímto názvem často označovány i konstrukce, jež podle příslušných úřadů vůbec pergolami nejsou. V takovém případě hrozí při nedodržení zákona i několikamilionová pokuta – a stavbu budete muset zbourat.
Sledovat v Google Zprávách
Pergoly se používají tisíce let. Esteticky ostatně krášlily už starověké zahrady. Tyhle konstrukce mohou stát samostatně, nebo jsou připevněny k jiným stavbám. Latinské pergere, z něhož naše současné označení pochází, ostatně znamená „pokračovat“, „jít dál“ nebo „postupovat“. Kvůli stavbě pergoly dnes ovšem můžete mít potíže s úřady. Problém spočívá už v tom, že mnozí lidé staví „pergolu“, ale ve skutečnosti se jedná o úplný jiný typ stavby, která bývá úplně jinak posuzována.
Potřebuje pergola stavební povolení?
Pergola je typická svou lehkou konstrukcí a často i růstem popínavých rostlin. Primárně se tedy jedná o okrasný prvek, který byl k takovému účelu budován odpradávna. Tahle stavba je určena k vytvoření zákoutí či krytého místa. Jak přitom uvádí Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR): „Pergola je prvkem zahradní architektury, a proto nepodléhá posuzování podle stavebního zákona.“ Tím se přitom dost zásadně liší od přístřešku. Právě záměna těchto dvou konstrukcí může být dost problematická.
Pergola je podle MMR prvkem zahradní architektury
, ...
Přístřešek není pergola
Přístřešek rovněž nedisponuje obvodovými zdmi, má ale pevnou, nepromokavou střechu, chrání před vlivy počasí a slouží k posezení či k parkování (takzvaný carport). Jeho konstrukce je přitom primárně funkční, jedná se o stavbu a podléhá posuzování podle stavebního zákona. Pokud si tedy postavíte bytelnější konstrukci v domnění, že na pergolu se přece legislativa nevztahuje, můžete poměrně tvrdě narazit. Velmi pravděpodobně totiž bude posuzována jako přístřešek.
Podle zákona č. 283/2021 sb., což je (nový) stavební zákon, platí pro přístřešky určitá pravidla. Pokud je dodržíte, nebudete ani v jejich případě potřebovat stavební povolení. To platí především v případě, jedná-li se o (drobnou) stavbu o jednom nadzemním podlaží do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 metrů výšky. Pokud ovšem přístřešek připevníte k domu, vzniká přístavba, na kterou se opět vztahují specifická pravidla.
Každopádně platí, že i když není na (skutečnou) pergolu potřeba stavební povolení ani ohlášení, neznamená to, že si ji můžete postavit, kde chcete. Především byste měli dodržet odstup 2 metry od sousedova pozemku. Příliš blízko plotu souseda ostatně nelze postavit ani bazén. Pokud byste to chtěli v případě pergoly učinit, budete potřebovat minimálně sousedův písemný souhlas, ale zároveň je nutný územní souhlas.
Podobná stavba jako pergola zřejmě neprojde
, Chedko /...
Pozor i na tento moderní typ „pergoly“
Specifickým případem jsou takzvané bioklimatické pergoly. Jedná se totiž o moderní konstrukce se střechou, již tvoří otočné lamely. Ty umožňují aktivně regulovat mikroklima pod stavbou podle aktuálního počasí. Konstrukce obsahující lamelové zastřešení se přitom automaticky stává přístřeškem. Proto může být posuzována podle stavebního zákona. Terminologie je tedy skutečně věc záludná a matoucí. MMR ostatně uvádí: „Jelikož konstrukce zahrnuje zastřešení, byť lamelové, chybně je nazývána pergolou.“
Pokud si tak na zahradě postavíte konstrukci, o níž se mylně domníváte, že jde podle zákona o pergolu, může se jednat o černou stavbu. V takovém případě je ovšem možné dostat povolení dodatečně, takže ji lze zpětně uvést do souladu se stavebním zákonem. Pokud to neučiníte, hrozí vám vysoká pokuta (až 2 miliony korun) a budete ji muset odstranit. Je ostatně dobré vědět, kdy lze ještě stavbu bez stavebního povolení dodatečně zlegalizovat a kdy už ji musíte celou zbourat.
