Tvrdé prádlo po vyprání: Chybu hledejte ve vysoké teplotě a dlouhém programu

Špatně zvolená teplota dokáže změnit strukturu vláken, zpomalí se vyplachování pracího prostředku a z jinak příjemné látky se tak stane tvrdé “struhadlo”. Pro mnoho lidí je však vysoká teplota synonymem dokonale čistého a vypraného prádla. Hygienické čistoty a měkkosti však lze docílit i jinak než vysokou teplotou, příliš dlouhým programem a velkým množstvím aviváže.

Prádlo může být tvrdé i při použití aviváže , ...

Proč oblečení po praní tvrdne

Vysoké teploty látky mnohdy zbytečně zatěžují. Zejména přírodní materiály jako je bavlna, viskóza či len, jsou přirozeně pružné. Pokud je však opakovaně pereme na 60 a více stupňů Celsia, vlákna křehnou, lámou se, ztrácejí pružnost a mění se jejich struktura. Tkanina je pak na omak tvrdší, nepoddajná a rychleji se opotřebovává. 

Dalším problémem spojeným s vysokými teplotami při praní je “zapečení” zbytků pracích prostředků. Prací prášek či gel se horkou vodou paradoxně hůře vyplachuje. Záleží samozřejmě na konkrétním použitém produktu, nicméně moderní prací prostředky si často vystačí s nízkými teplotami a u těch vysokých mají naopak problém. 

Nejhorší kombinací je praní na vysokou teplotu spolu s dlouhým cyklem. Čas od času by na podobný program měla prát každá pračka. Díky tomu uvnitř spotřebiče neulpívají zbytky prostředků a pračka je celkově čistší a má delší životnost. K tomuto “občasnému” spuštění přístroje na dlouhý program s vysokou teplotou ale dobře poslouží třeba praní starších ručníků nebo hadrů na úklid. Naopak jemné látky oděvů dlouhá mechanická rotace bubnu namáhá.

Správné nastavení teploty jako řešení

Na kolik stupňů tedy jednotlivé kousky prát? Běžné oblečení jako jsou trička, halenky, mikiny nebo kalhoty z převážně přírodních materiálů pereme na 30 až 40 °C. Jemné a syntetické látky (polyester, polyamid nebo funkční materiály) by se měly prát ideálně na 30 °C, protože vyšší teploty je rychle zbavují elasticity a poškozují membrány.

Výjimku pak tvoří ložní prádlo, ručníky či utěrky, které můžete prát na 60 °C. Při praní na 40 °C se vlákna některých materiálů můžou totiž částečně zatáhnou a ztvrdnou, což je časté hlavně u ručníků a bavlněného povlečení.

Za tvrdé prádlo mohou vysoké teploty, dlouhý prací cyklus i tvrdá voda , ...

Perete na “třicítku”, ale prádlo je tvrdé?

Pokud perete při nízkých teplotách, používáte aviváž a prádlo je stejně tvrdé a neforemné, možná za to může tvrdost vody. Vápenaté usazeniny se mohou na tkaninách postupně ukládat a zanechávat na nich hrubý povrch. Zejména v oblastech s velmi tvrdou vodou je vhodné používání sodného změkčovače vody při každém praní.

Kromě toho je nutná údržba samotného spotřebiče. Problémem může být i mastnota a zbytky detergentů usazené v bubnu a hadicích, které zhoršují vyplachování. Doporučuje se proto jednou za měsíc spustit prázdný program na 90 °C nebo čisticí program, abyste zbavili buben a hadice usazené mastnoty a zbytků pracího prostředku.

Aviváž problémy maskuje, lze ji i nahradit

Aviváž se používá k provonění a změkčení prádla. Ve skutečnosti však jen maskuje skutečný problém tím, že na povrchu vláken zanechává kluzký film. Ten sice prádlo krátkodobě změkčí, ale zároveň změní jeho vlastnosti. U ručníků pak pozorujeme menší savost, funkční oblečení ztrácí svou “funkčnost”. Prádlo prané v aviváži bychom také neměli dávat do sušičky, která se těmito zbytky snadno zanáší.

Ke klasické aviváži přitom existuje spousta alternativ. Tou nejznámější je bílý ocet. Ten prádlo přirozeně změkčí a navíc zbaví vodu kamene, vyčistí pračku a funguje jako přírodní dezinfekce. Zápachu se nebojte, prádlo během pár hodin při sušení “vyčichne”. V případě potřeby můžete společně s octem přidat i pár kapek kvalitního esenciálního oleje. 

Pokud sušíte prádlo v sušičce, používejte speciální míčky do sušičky. Prádlo je díky nim načechrané, vlákna mechanicky změkčená a míčky také urychlují sušení.