Tuto jedinou větu si v nájemní smlouvě vždy zkontrolujte. Může vám ušetřit tisíce korun
Podepisování nájemní smlouvy je pro lidi často pouze nezbytnou nutností. Mnozí si ji tak před podepsáním ani pořádně nepřečtou. To je každopádně možné označit za obrovskou chybu, která může nájemníky potenciálně vyjít nesmírně draho.
Nájemní smlouvu byste si měli pro jistotu pročítat vždy, a to i v případě, že ji podepisujete s člověkem, kterého znáte. Obzvláště je potom vhodné se zaměřit na určité body. Které to jsou a jakou konkrétní větu byste si měli naprosto bezpochyby při každém podepisování nájemní smlouvy zkontrolovat?
Pozor na klauzuli: „Pronajímatel hradí opravy nad…“: Opravy, které by měl hradit nájemce, mají zákonem stanovený limit
Někteří pronajímatelé (majitelé bytu, kteří jej pronajímají) se mohou snažit do smlouvy zakomponovat klauzuli, že by nájemci (lidé, kteří platí nájem a v důsledku toho jsou byt oprávněni využívat) měli hradit i jednorázové opravy nad 1 000 korun, nebo že za kalendářní rok může nájemce za opravy zaplatit více než 5 000 korun – rozhodně to není běžným pravidlem, ale setkat se s tímto fenoménem v praxi skutečně můžete.
V reálném životě to může znamenat, že pronajímatelé do smlouvy přidají větu, která zní například následovně: „Pronajímatel je povinen hradit pouze opravy nad 2 000 korun, opravy menšího rozsahu hradí nájemce.“ nebo takto: „Souhrnný roční limit drobných oprav, které je povinen hradit nájemce, činí 200 korun na 1 metr čtvereční podlahové plochy bytu.“
Problém spočívá v tom, že tyto limity jsou pevně dané legislativou České republiky. Pronajímatelé je tedy nejsou oprávněni navyšovat. Pokud tak učiní, nejednají v souladu s platnými právními předpisy.
Limity jsou stanovené nařízením vlády
Celou problematiku upravuje konkrétně nařízení vlády č. 308/2015 Sb., podle kterého nese nájemce náklady za běžnou údržbu a drobné opravy, které jsou přímo spojené s údržbou bytu.
Nejdůležitější a nejzákladnější pravidla zní v tomto ohledu následovně:
- Drobná oprava je taková, která nepřesáhne 1 000 korun za jednotlivou opravu: Ve výše zmíněné příkladové větě („Pronajímatel je povinen hradit pouze opravy nad 2 000 korun, opravy menšího rozsahu hradí nájemce.“) je tedy tento limit ve smlouvě neoprávněně navýšen. Pokud by v takovém případě nájemce neznal platnou legislativu České republiky a hradil podle smlouvy i některé opravy nad 1 000 korun, zbytečně by přicházel o peníze. Podle nařízení vlády č. 308/2015 Sb. by totiž dané opravy měl hradit pronajímatel.
- Souhrn drobných oprav nesmí za kalendářní rok překročit 100 korun za každý metr čtverečný bytu: Velmi podobně tomu je i u souhrnu drobných oprav. Ve výše zmíněné příkladové větě je limit nesprávně navýšen na 200 korun na 1 metr čtvereční. I v tomto případě by tedy mohl být nájemce neoprávněně připraven o peníze – klidně i o tisíce.
Pokud si smlouvu nezkontrolujete, můžete přicházet o tisíce.
, ...
Problematické mohou být i servisní poplatky nebo „obnovitelné vybavení“
Nejasnosti nezřídka panují rovněž okolo tzv. servisních poplatků či „obnovitelného“ vybavení bytu. Zde je vhodné znát následující informace:
- Obnovitelné vybavení bytu: Za takové vybavení je zpravidla považováno vybavení s omezenou životností. Jde tedy například o některé spotřebiče, kuchyňské vybavení nebo žaluzie. V zákoně ovšem není přesná definice – proto by mělo být ve smlouvě ideálně vyjmenováno, kterých předmětů se klauzule konkrétně týká.
- Servisní poplatky: Tyto poplatky obvykle označují paušální částku za správu domu. Někdy se stává, že nejsou ve smlouvě transparentně vyjmenovány, což je chyba. Správně by mělo být ve smlouvě jasně definováno, o jaké poplatky se přesně jedná (např. osvětlení chodeb, odvoz odpadu, úklid společných prostor apod.).
Ve smlouvě by mělo být definováno, za co poplatky jsou - mohou být například za svoz odpadu.
, ...
Další tipy, na co si dát pozor
Pozor si dejte rovněž na tyto body:
- Výše nájemného: Dejte si pozor mimo jiné na to, zda je částka fixní, nebo se může navyšovat.
- Kauce: Kauce může činit maximálně trojnásobek měsíčního nájemného. Ve smlouvě má být uvedeno, za jakých podmínek dochází k jejímu vrácení.
- Identifikace osob: Pronajímatel i nájemce musí být jasně identifikováni.
- Vyúčtování a zálohy: Pronajímatel je povinen provádět roční vyúčtování záloh. To musí provést nejpozději do 4 měsíců do konce zúčtovacího období.
Pokud máte o nájemní smlouvě jakékoliv pochybnosti, neváhejte se obrátit na právníka.
