Svilušky útočí letos nečekaně brzy: Ničí rajčata i růže a množí se tak rychle, že vám zlikvidují zahradu během pár dní

Ačkoliv se obvykle objevuje ve velkém až v letních měsících, zejména v červnu a červenci, protože prosperuje v hor­kém a suchém prostředí, letos hlásí zahrádkáři jeho výskyt už teď, na jaře. Napadá zeleninu, stromy a interiérové i venkovní rostliny, ze kterých odčerpává mízu a tím je oslabuje a zpomaluje jejich růst. Nejčastěji si však vybírá například rajčata nebo okurky, ale na­padá i jahody nebo okrasné lis­tnaté rostliny jako oleandry či u nás oblíbené růže. 

Jsou menší než mšice a přemnoží se rychlostí blesku 

Řeč je o drobném roztoči, který patří do čeledi sviluš­kovitých. V Čes­ku nejčastěji narazíme na svilušku chmelovou nebo ovocnou. Svilušky vypadají díky své velikosti jen jako drobné naž­loutlé, nazelenalé nebo červenohnědé teč­ky, v závislosti na konkrétním druhu. V dospě­losti jsou totiž velké jen 0,5 až 0,7 mm, což z nich dělá o dost menšího škůdce, než jsou například mšice, které dorůstají asi 1 až 4 mm. 

Kdybyste je ale dali pod mikroskop, rázem se budete dívat na malé pavoučky. S nimi jsou také příbuzní a odtud je odvozeno i jejich anglické pojmenování spi­der mites (dos­lovně přeloženo jako „pavoučí roztoči“). A u po­doby shodné rysy nekončí. Stejně jako pavouci totiž i svilušky umějí vytvořit jemné pavučinky, kterými opřádají listy. 

Jejich zákeřnost ale spočívá hlavně v tom, že se neuvěřitelně rychle množí. Při teplotě 24 °C se některé typy svilušek stávají z vajíčka dospělými jedinci už během 5 dnů. Samice žije až 4 týdny, během nichž naklade i 300 vajíček. Jestli tedy máte pocit, že se na zahradě objevily „jakoby přes noc“, nebudete daleko od pravdy. 

Jak útok svilušek odha­lit? 

Drobné roztoče nejlépe identifikujete pod lupou. , ...

Tihle drobní škůdci dě­lají vrásky zahradníkům po celém světě. Když ale rostlinu zeza­čátku napadnou­, je těžké je odhalit včas. Většina lidí si jich potom všimne, až když hledá příčinu chřadnutí rostliny. Proto je nutné důkladně prohlížet spodní strany listů a ideálně si vzít na pomoc lupu. Když totiž napadení přejde do další fáze, bývá boj o něco složitější. 

Varovným příznakem bývají skvrny na listech ve světlé až žluté barvě, které jsou reakcí na fytotoxiny, které do nich svilušky vypouštějí při sání mízy. Dotčené plochy při extrémním postižení postupně hnědnou a schnou do té doby, než úplně odumřou. 

Pokud chcete mít jasno, jestli jde opravdu o svilušky, proveďte jednoduchý test. Pod rostlinu položte list papíru a lehce s ní zatřeste. Když na papír spadnou drobné pohybující se tečky, bude se jednat o tyto roztoče. 

Řešení spočívá i v prevenci 

Jelikož sviluš­ky představují čas­tý problém, který se vynoří s příchodem tepla a sucha, je vhodné se na ně předem připravit. Odborníci z U­niverzity v Oregonu dopo­ručují kromě che­mického ošetře­ní vyzkoušet i jiné možnosti. Pro prevenci se hodí například po­tlačit široko­listé plevely ja­ko je sléz nebo jetel bílý, což výskyt těchto roztočů může samo o sobě snížit. 

Pomůže i mechanické odstranění škůdců z listů. , ...

Ze stejného důvodu doporučují také použití ovicidu a larvacidu v brzkých jarních měsících, které ničí samotná vajíčka a larvy. Po chemii však sa­hejte s rozmyslem. Širokospektrál­ní insekticidy to­tiž mohou zlikvidovat i přirozené nepřátele svilušek, kteří je loví a na řešení problému se tak podílejí. 

Když už jste si přítomností škůdců jistí, na odolnější rostliny zkuste použít silný proud vody a z listů svilušky mechanicky odstranit. Sprcho­vání rostlin se doporučuje i ve sklenících, kde tak vytvoříte vyšší vlhkost, kterou tito roztoči nemají rádi. 

Většina specializovaných prostředků z obchodu určených přímo na svilušky pak obsahuje oleje a aplikuje se na obě strany napadených listů. Olejové postřiky doporučuje pro domácí řešení i Howard Russel ze Státní univer­zity v Michiga­nu, který je považuje za „nejméně rušivou metodou ochrany trvalek a okrasných dřevin“. Naopak si dávejte pozor na hno­jiva s vysokým obsahem dusíku, které mohou růst těchto roztočů podporovat.