Stížností na dodavatele energií kvůli zálohám či vyúčtováním přibývá. Úřad jich už letos řešil tisíce
Stížností na chybné vyúčtování energií či nastavení záloh v posledních měsících rychle přibylo. Podle dat Energetického regulačního úřadu je nyní s těmito problémy spojeno každé třetí podání.
Nové výše záloh, ale i obávaná vyúčtování v posledních měsících děsí nejen domácnosti, ale i firmy. Energetická krize, která rychle mění ceny energií totiž nutí dodavatele energií navyšovat zálohy. Ve stále větší míře si tak domácnosti na konečná vyúčtování za energie a novou výši záloh stěžují energetickému regulátorovi.
Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který má energetický trh na starosti se v posledních měsících počet stížností stále zvyšuje. V současnosti z celkového počtu asi 15 tisíc podání, které ERÚ obdržel od začátku roku tvoří zhruba 30 procent právě stížnosti a dotazy na vyúčtování energií a výši záloh.
ERÚ tak už pro domácnosti zveřejnil na svých webových stránkách i kalkulačku, která jim pomůže lépe spočítat výši záloh.
„Stížnosti spotřebitelů sice míří na zálohy, když se jich ale doptáváme, zpravidla skončíme u problémů s cenou. Typicky jde o její navýšení, které dodavatel například řádně neoznámil. Pokud bychom vybrali případy, kdy byl problém skutečně se zálohami, s nastavením jejich výše, šetřili jsme takových letos pouze šedesát. Jen u devíti z nich jsme přitom narazili na pochybení ve výpočtu dodavatelů. Nicméně další problémy jsme odhalili například v tom, že dodavatelé v předchozím kroku neoznámili řádně zvýšení ceny. Spotřebitel se pak o změně dozví až při stanovení záloh, proto si na ně stěžuje,“ říká Ladislav Havel, člen Rady ERÚ.
Nedostatečné či chybné informování o změně ceny ze strany dodavatele přitom podle regulátora vede k tomu, že je změna podle zákona neplatná. Spotřebitel by tak v případě, kdy mu dodavatel změnu neoznámí tak jak by měl, měl rozporovat nejen nastavení výše záloh, ale i případné zdražení.
Situace, kdy dodavatelé nastavují vyšší zálohy nejsou žádnou výjimkou. Spotřebitel ale následně de facto půjčuje své peníze bezúročně dodavateli. V případě, že by se dodavatel dostal do potíží, bude navíc vrácení přeplatků pro spotřebitele zbytečně složité.
Zálohy na energie by tak podle ERÚ neměly být ani nízké ale ani vysoké. V některých případech tak může být vhodnější nastavit nižší zálohu a nějakou částku navíc si takzvaně odkládat stranou na pozdější vyúčtování.
