Bez povolení postavil dům s bazénem na zemědělském pozemku. O patnáct let později stát nařídil demolici
Muž z francouzského departementu Tarn si před patnácti lety postavil rodinný dům s bazénem na zemědělském pozemku. K celé stavbě mu však chyběla jedna podstatná věc, potřebná povolení. Dlouhé roky se pak majitel snažil černou stavbu dodatečně obhájit a i přesto, že po celé tyto roky na pozemku stála, francouzské úřady nakonec rozhodly o jejím odstranění. Celá demolice tak připomněla, že ani uplynulý čas nemusí nelegální stavbu zachránit.
Podobné případy přitom nejsou jen ze zahraničí, ale poměrně běžně se objevují také v Česku. Mnoho lidí se spoléhá na plané sliby o budoucích změnách územního plánu nebo se rozhodnou pravidla zkrátka obejít a čekají, že už postavený dům bude jednodušší před úřady zachránit nebo ukrýt.
Černá stavba? Zákon tento pojem nezná, pravidla jsou ale jasná
Výraz „černá stavba“ přímo ve stavebním zákoně nenajdeme. Běžně se jím však označuje stavba, která vznikla bez potřebného povolení či v rozporu s ním. Může jít například o rodinný dům, chatu nebo garáž, které majitel postavil úplně bez povolení. Mnohem častěji pak jde o různé přístavby ke stávající nemovitosti, na které si lidé dodatečná povolení už nevyřizují.
Nový stavební zákon to dnes majitelům pozemků trochu usnadňuje. Nově si totiž bez povolení mohou za určitých podmínek postavit stavby do 40 metrů čtverečních. Také dodatečná legalizace je snazší, nejde však o automatickou záležitost, na kterou bychom se měli spoléhat. I v těchto případech totiž musí stavba splňovat různé podmínky jako jsou rozměry, vzdálenost od dalších prvků v okolí, výška budovy nebo třeba typ pozemku podle územního plánu.
Ve Francii i v Česku. Nelegální stavby mohou jít k zemi
Francouzský případ je ukázkou toho, že ani po letech od ukončení výstavby ještě není jisté, zda dům bude na pozemku opravdu stát navždy. Majitel si totiž postavil rodinnou vilu s bazénem přímo na zemědělské půdě. Podobný výstavba zde tak nebyla povolena a ani po dlouhých sériích správních a soudních řízení se nepodařilo územní plán změnit a stát tak přistoupil k nařízení demolice.
Velice podobný případ nedávno rezonoval i českými médii. Šlo o černou stavbu v Dobšicích na Znojemsku. Majitelé zde získali povolení na dvě rekreační chatky, místo nich však na pozemku vyrostl jeden velký rodinný dům. Přestože stavební úřad práce už během výstavby zastavil a následovaly roky odvolání i soudních sporů, majitelé neuspěli. Na jaře letošního roku byl dům za asistence policie zbourán.
O něco jiný vývoj nabrala známá kauza z Pardubic. Zde se dlouhé roky řešila vila podnikatele Miloše Holečka. V tomto případě ale ke změnám v územním plánu skutečně došlo a dům se nakonec podařilo zachovat. Úřady tak každý případ posuzují velmi individuálně a rozhodující jsou konkrétní okolnosti.
Jak předejít tomu, aby se z vysněného domu nestala černá stavba
Většině problémů lze předejít klidně ještě před nákupem pozemku. Základem je ověřit si na stavebním i obecním úřadě, zda je vůbec na daném pozemku možné zamýšlenou stavbu realizovat. V této chvíli je na místě také prostudovat si územní plán obce. Právě ten totiž určuje, k jakému účelu je možné jednotlivé pozemky využívat.
Dalším krokem je zjistit, jaký povolovací režim se vztahuje na konkrétní stavbu. Jiné podmínky platí pro klasický rodinný dům, jiné pro chatu, garáž nebo třeba pro velký bazén. Pokud je vše v pořádku a na konkrétním stavebním pozemku je opravdu možné dům podle vlastních potřeb postavit, je na čase požádat o stavební povolení a poté zahájit práce.
Právě zde je možné narazit na další problém. Mnoho lidí totiž ještě během stavby celý projekt různě upravuje a doplňuje. Přidají garáž, bazén, přístavky a další věci, které ve schválené projektové dokumentaci nebyly. Proto i stavba, která byla původně povolena, se totiž může stát nepovolenou, pokud se od schváleného projektu výrazně odchýlí.





Sledovat v Google Zprávách






















































