Koupili jsme dům na venkově kvůli klidu. Teď nás sousedé každé ráno terorizují hodinovým sekáním trávy
Lidé se z města na vesnici stěhují hned z několika důvodů. Pro mnoho lidí se jedná hlavně o symbol klidnějšího života vzdáleného od typického městského hluku. Přece jen je na vesnici méně dopravy, více přírody, lidé mají vlastní zahradu a větší soukromí v porovnání s bydlením v panelovém bytě.
Jenže realita nemusí vždy odpovídat očekáváním. Ačkoliv vesnice bývají klidnější z hlediska dopravy a davů lidí, na druhou stranu jsou plné jiných zvuků, které mohou být v tichém prostředí velmi výrazné. Typickým příkladem je zvuk sekaček, motorové pily, cirkulárek, traktorů a dalších strojů.
Lidé často zmiňují, že na vesnici se klidu nedočkáme
V mnoha internetových diskuzích se setkáte s názory, že bydlení ve městě i na vesnici má své výhody a nevýhody. Ačkoliv by se mohlo zdát, že na vesnici se dočkáte tolik vytouženého klidu, není tomu tak. Jeden z uživatelů na sociálních sítích například popsal: „Přestěhovali jsme se na venkov kvůli klidu. Koupili jsme si hezký dům a byli z něj nadšení. Prakticky každé ráno se ale najde nějaký soused, který seče i hodinu trávu.“
Podobnou zkušenost popisují i mnozí uživatelé na Redditu: „V 7 ráno už tu řeže cirkulárka od souseda. Každodenní řev sekačky, protože ouhle vyrostlo to od včera o centimetr.“
Další z uživatelů ironicky zmiňuje: „Jojo, žiju na vesnici a máme tu božskej klid. O víkendu tu řvou jen cirkulárky, motorovky a sekačky. O žních jezděj od rána do rána kombajny, traktory a náklaďáky. Půlka vesnice má kohouty, takže ráno posloucháš nádhernou serenádu.“
Proč může být venkov paradoxně hlučnější, než člověk čeká
Pokud člověk bydlí v centru metropole, potýká se s určitým typem hluku. Často jde o hluk projíždějících aut, tramvají, stavebních prací nebo jednoduše hluk velkého množství lidí na ulici. Tento zvukový smog bývá poměrně stálý a člověk si na něj může po čase částečně zvyknout.
Na vesnici je situace jiná. Celkové okolní prostředí může být tišší, nicméně případné rušivé zvuky pak o to více vyniknou. Když kolem domu panuje klid, motorová sekačka, cirkulárka nebo motorová pila od souseda jsou slyšet na velkou vzdálenost a mohou působit mnohem rušivěji než vzdálený městský provoz.
Navíc jde často o zvuky spojené s péčí o zahrady či provozem hospodářství. V létě se tak v zemědělských oblastech přidávají traktory, kombajny nebo další technika.
Jeden z uživatelů Redditu dokonce vnímá, že na českém sídlišti v okrajové části města může být hluk nižší než na vesnici: „Bydlím na okrajovém sídlišti a je tu větší ticho než u našich na vesnici, tam jedou nonstop sekačky, cirkulárky, řezačky a kdoví co a do toho kohouti a silnice je tam taky, takže kamiony, motorkáři,“ uvádí. Ostatně řada Čechů už ani netouží po velkém domě se zahradou a místo toho dávají přednost malému bytu blízko centra.
Dá se proti hluku na vesnici nějak bránit?
Takzvanými imisemi se zabývá občanský zákoník. Ten mezi imise výslovně řadí také hluk. Platí přitom, že vlastník se má zdržet jednání, při kterém hluk proniká k sousedovi v míře nepřiměřené místním poměrům a zároveň podstatně omezuje obvyklé užívání jeho pozemku.
Právě slovní spojení „místní poměry“ je v tomto ohledu stěžejní. Občasné sekání zahrady nebo hluk zemědělské techniky budou v běžné venkovské lokalitě zpravidla posuzovány jinak než v případě, že by ke stejnému typu hluku docházelo uprostřed čistě rezidenční městské zástavby.
Nicméně v případě, že sousedé začínají se sečením trávníku brzy ráno a tímto způsobem vás ruší, může pomoci alespoň vzájemná domluva. Lidé si totiž mnohdy nemusí uvědomovat, jaké následky může jejich jednání způsobovat.





Sledovat v Google Zprávách

























































