Solární panely, které fungují i za špatného počasí? Čína představila technologii, která sbírá energii z deště

Solární energie je energie ze slunečního záření, které se může pomocí fotovoltaiky měnit na elektřinu. Celé to funguje na principu solárních panelů. Ty sice dokážou generovat určitou elektřinu i za „zataženého“ dne, ale většinu vyrobí za jasných dnů, protože potřebují přímé sluneční světlo. Jenže brzy se tenhle nedostatek může vytratit, a to díky čínským vědcům. Na vylepšení solárních panelů navíc pracují i jejich australští kolegové. V blízké budoucnosti tak může být vše úplně jinak.

Solární panely fungující za deště

Už je to pár let, co čínští vědci přišli se solárními panely, které dokážou vyrábět elektřinu z energie dopadajících kapek deště. Celý proces funguje díky takzvaným triboelektrickým nanogenerátorům (TENG), což jsou maličká zařízení, která dokážou přeměnit mechanickou energii na elektřinu. Ve skutečnosti se tedy jedná o hybridní solární panely, které fungují klasicky za slunečných dnů, ale také během deštivého počasí. Poprvé se o této technologii psalo už v roce 2018.

Deštivé počasí možná nebude pro solární panely překážkou , ...

Tato metoda výroby elektřiny byla navržena výzkumným týmem z Univerzity Čching-chua. Původně přitom nebyla tak efektivní. Neustále se ovšem vyvíjí. Od roku 2023 vědci pracují na tom, aby bylo možné „sklízet“ energii z dešťových kapek ve velkém měřítku. Kdyby se celý projekt dovedl do zdárného konce, solární panely fungující i za deště by jistě našly uplatnění. Instalovat by je šlo třeba do míst, kde v průběhu roku bývá méně slunečných dní, a naopak zde častěji prší.

Jak to celé konkrétně funguje? Výkon klasických solárních panelů klesá, když se sníží intenzita slunečního záření. Čínští vědci na ně proto umístili tenkou fólii fungující jako TENG. Výkon panelů se následně za deště nesnižuje, protože využívají tření, k němuž dochází, pokud na ně dopadnou dešťové kapky. Kdy by se ovšem takové solární panely mohly dostat do běžného provozu, zatím zřejmé není. Musíme si tedy ještě počkat.

Budou solární panely fungovat i v noci?

Možná i to se stane realitou, byť se to zdá jako logický nesmysl. Jenže australští vědci z Univerzity Nového Jižního Walesu vymysleli, jak sluneční energii zachycovat i v nočních hodinách. Funguje to tak, že využívají energii paprsků, jejíž část se také během noci odráží zpět do atmosféry Země v podobě infračerveného záření. Využívány jsou při tom takzvané termoradiativní diody. Metoda australských vědců by ovšem ještě potřebovala mnohá vylepšení. Přesto se však můžeme relativně brzy dočkat toho, že solární panely budou fungovat za deště i v noci. To by byl velký pokrok.

Solární panely mohou jednou fungovat i v noci , ...

Solární panely ve vesmíru

Čína vloni představila ještě jeden projekt týkající se solárních panelů, a to mnohem ambicióznější. Země z Dálného východu plánuje vybudovat obří vesmírnou stanici, která bude plnit funkci solární elektrárny. Pole solárních panelů by mělo být široké 1 kilometr. Nacházet se podle plánů má 36 tisíc kilometrů nad Zemí, tedy na geostacionární dráze. Energie by se na mateřskou planetu přenášela za pomoci mikrovln. Pokud by se tenhle projekt nakonec uskutečnil, podle Číňanů by to bylo stejně významné, jako kdyby se na geostacionární oběžnou dráhu Země přesunuly Tři soutěsky.

Co jsou Tři soutěsky? Největší vodní elektrárna světa. Stavěla se 17 let. Nachází se na řekách Čchang-ťiang (Dlouhá řeka) a Jang-c'-ťiang. Její instalovaný výkon činí 22 500 megawattů.