„Práce mě ničila, tak jsem šla na pracák.“ Lidé kritizují neschopnost a ochotu mladých pracovat

Od začátku letošního roku se zvýšila podpora v nezaměstnanosti, díky čemuž lze od státu dostat přes 400 tisíc korun. Peníze přitom Úřad práce ČR (ÚP) vyplácí 5 až 11 měsíců podle věku v době podání žádosti. Od roku 2026 však platí ještě jedna důležitá novinka. Ještě vloni byla při výpovědi nebo při dohodě bez vážného důvodu podpora v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu snížena. Letos už ovšem nezáleží na tom, jak byl pracovní poměr ukončen. To otevírá některé nové možnosti.

Je odpočinek na „pracáku“ legitimní?

Ještě vloni platilo, že lidé, kteří odešli z práce dobrovolně, si nezaslouží stejnou ochranu jako ti, jejichž pracovní místo bylo zrušeno, nebo byli propuštěni. Jenže to nemuselo být úplně spravedlivé. Mnozí lidé totiž v práci sami končí proto, že je příliš vyčerpává nebo psychicky ničí. Říká se ostatně, že špatná práce je horší než práce příšerná. Jak to? Na tu špatnou si totiž zvyknete a nějak přežíváte, zatímco při příšerné zmobilizujete vnitřní síly ke změně. Mozek se totiž nerad cítí příliš nekomfortně.

Mnozí lidé dnes využívají evidenci na úřadu práce k tomu, aby si po náročném zaměstnání na chvíli odpočinuli, srovnali si priority nebo našli novou životní cestu. To dnes ÚP umožňuje a pro mnohé Čechy to je legitimní postup. Přesto mají takoví lidé obavy z předsudků. Část veřejnosti totiž podobný přístup kritizuje. Podle nich totiž zneužívají systém či odmítají pracovat. Někteří dokonce obecně bagatelizují nutnost psychické rovnováhy, což je ovšem názor jako z (před)minulého století.

Na sociálních sítích i v internetových diskuzích se přitom pravidelně objevují názory, že podobný přístup jen potvrzuje údajnou neochotu části mladší generace pracovat.

„Za nás se taky chodilo do práce, i když člověka nebavila. Dnes má každý po pár měsících pocit, že je vyhořelý,“ napsal jeden z diskutujících.

„Nechápu, proč bych měl ze svých daní platit někomu několikaměsíční pauzu jen proto, že si chce odpočinout. Podpora má pomáhat lidem, kteří o práci přišli, ne financovat dobrovolné volno,“ uvedl další.

V práci můžete samozřejmě skončit dobrovolně , ...

Dát si na chvíli „oraz“ je někdy potřeba

 „Pár měsíců zpět jsem přebrala pozici po jednom z total rezignovanych kolegů, kdy se po mně chtělo, ať spravím, co on za předchozí roky napáchal. Ze začátku jsem měla přesčasy každou chvíli, rekord asi 14 h práce za den. Firma přesčasy neproplácí. Říkala jsem si, že to je na chvíli. Ale po půl roce se to pořád stává, teď mám 2 dny dovolenou, ale jeden jsem v předchozích dnech zas musela napracovat,“ podělila se vloni o svou zkušenost v korporátu jedna z uživatelek na Redditu.

Zatímco některé firmy zaměstnance „nedusí“, jinde jako třeba v korporátech může být velký tlak na výkon, a to hlavně u mladých lidí. Na neplacené přesčasy nemá mimochodem žádná firma podle § 114 zákoníku práce právo. Při takovém přístupu je každopádně pracovní pauza potřeba. Opravdu lze ale dát výpověď jen proto, že si člověk chce odpočinout? „Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu,“ uvádí zákoník práce, tentokrát v § 50.

Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu , ...

Co je nutné plnit během evidence na ÚP?

Opravdu nehraje roli, jestli jste z práce odešli z vlastní vůle, nebo jste dostali výpověď na hodinu, za což vám mimochodem v případě neoprávněnosti může soud přiřknout statisícové odškodné. Podporu v nezaměstnanosti, a to v plné výši, dostanete tak jako tak. Jenže během evidence na ÚP musíte aktivně hledat práci, spolupracovat, dostavovat se na sjednané schůzky a hlásit veškeré změny. Například změnu zdravotního stavu. Pokud tyhle povinnosti nebudete dodržovat, může se jednoduše stát, že budete z evidence úřadu práce vyřazeni a podpora bude tatam.

Uvažujete o tom, že vás současná práce deptá a chtěli byste ji změnit? Pokud by vás tenhle krok skutečně zajímal, můžete si spočítat, kolik byste na ÚP dostávali peněz. Využít k tomu lze jednoduše naši kalkulačku podpory v nezaměstnanos­ti.