Mladým se už nechce pracovat rukama a rovnou žádají obrovské nástupní platy. Zkušený zedník si na sítích nebral servítky

„Na vypsanou pozici se hlásil kluk hned po škole. Neměl žádnou praxi, ale rovnou si řekl o plat, na který jsem já i kolegové dosáhli až po několika letech. Přitom se teprve učil, které nářadí se na co používá. Všichni jsme jednou začínali, ale bez zkušeností to prostě nejde,“ kritizoval přístup mladých zkušený zedník.

Nezaměstnanost klesá, volných míst přibývá

V Česku bylo v červnu 2025 přes 98 700 volných pracovních míst, hlavně ve stavebnictví, dopravě a výrobě. Ve stavebnictví chybí až 40 000 lidí, nedostatky zaměstnanců hlásí až 85 % stavebních firem. Podle ředitele CEEC Research Michala Vacka nedostatek způsobuje zpožďování výstavby, růst cen zakázek i snížení kvality. Navíc v regionech, kde je nedostatek zaměstnanců nejvyšší, se pak některé projekty vůbec nerealizují.

Nezaměstnanost v Česku je přitom jen 4,2 %, což je jedna z nejnižších v Evropské unii. Podle Hospodářské komory ČR navíc do deseti let odejde z trhu práce stárnoucí populace až 240 000 ekonomicky aktivních lidí včetně řemeslníků. Kdo je nahradí, se neví. Lidí je dost, jen o tyto profese není zájem. Na tento nezájem upozorňují i ředitelé škol, kteří se snaží řemesla udržet při životě.

Co si mladí o manuální práci myslí

Podle průzkumu firmy Ipsos pro Asociaci malých a středních podniků ČR (AMSP) o studiu nějakého řemesla vůbec neuvažovalo 56 % mladých lidí do 25 let. Z těch, kdo si řemeslo nevybrali, uvedlo 63 % jako důvod touhu po maturitě nebo vysoké škole a 35 % nechtělo pracovat manuálně venku. 28 % z nich ale uvedlo, že má obavy z nízkých výdělků a 26 % mělo obavy z prostředí na učilištích.

Učiliště hlásí plno volných míst pro budoucí zedníky a tesaře , ...

Až 57 % populace se shodlo na tom, že lidé řemeslníky vnímají jako ty méně vzdělané a kultivované, přitom ale až 94 % z nich věří, že se řemeslník může mít dobře. Ředitelka Středního odborného učiliště (SOU) Horšovský Týn Miluše Fousová to potvrzuje: „Je to nastavením ve společnosti, kdy většina lidí vnímá zedníka jako něco podřadného.“ Ředitel SOU v Plzni Miloslav Šteffek s ní souhlasí a dodává, že mladí chtějí dnes hlavně sedět v kanceláři.

Mladí přicházejí na pohovory s vysokým očekáváním

V době sociálních sítí vidí mladí možnost rychlého růstu a výhodu v tom, že se v tomto prostředí vyznají. Kancelářské, IT, marketingové a administrativní profese jsou tak vnímané jako moderní, flexibilní a spojené s vyšším společenským statusem. Roli může hrát i to, že mladí lidé kolem sebe vidí vrstevníky, kteří si na sociálních sítích vybudovali úspěch bez klasické kariérní dráhy.

Podle mzdového průzkumu poradenské společnosti RSM má 40 % českých firem dost uchazečů o práci, ale jejich mzdová očekávání jsou mimo možnosti zaměstnavatele. Rozdíl mezi očekáváním a realitou se netýká jen platu, ale i podmínek kolem něj. Mladí si od zaměstnání slibují například flexibilní pracovní dobu, což 70 % z nich považuje za klíčový faktor při výběru zaměstnavatele. Přitom reálnou flexibilitu má v práci jen 15 % mladých lidí ve věku 18 až 29 let.

Flexibilní pracovní doba je pro mladé klíčovým kritériem , ...

Podobné zkušenosti dnes sdílejí i lidé přímo z oboru. Komentují nezájem mladých o řemesla a popisují přesně to, co vyplývá z dat: nováčci čekají plat, na který zkušený řemeslník dosáhne až po letech praxe. V některých oborech to tak ale funguje, začínající pro­gramátoři si říkají o vyšší nástupní plat a také ho často dostanou.

Kolik si dnes manuální pracovníci vydělají

Nástupní mzda zedníka není zrovna vysoká, pohybuje se kolem 27–35 000 Kč hrubého, zkušený zedník zaměstnaný ve firmě si ale vydělá i kolem 60 000 Kč. A pokud si zedník udělá živnost a získá klientelu, může na tržbách dosáhnout i 100 000 Kč měsíčně. Z toho ovšem ale platí materiál, dopravu, nářadí a odvody, jeho čistý příjem je pak nižší. Instalatéři, kteří bývají lukrativnější než zedníci, mají nástupní mzdy ve firmách kolem 40 000 Kč. Specialisté, kteří mají roky praxe, se často dostanou i na 60 000 Kč.

Nástupní plat řemeslníků je nižší, než mladí čekají , ...

Nástupní mzdu čerstvého vysokoškoláka by člověk čekal výrazně vyšší, ta se ale podle průzkumu pohybuje mezi 25 a 42 000 Kč hrubého. Tedy zhruba stejně jako kolik si vydělá začínající zedník, ale zatímco zedník po pár letech praxe dosáhne na 44 000 Kč a víc, u vysokoškoláka to tak automatické není. Zatímco firmy shánějí lidi ochotné nastoupit i za nižší plat, uchazeči chtějí mít jistotu už na startu.