Vyhořelí zaměstnanci by mohli získat až měsíční placené volno. Firmy zavádějí nový benefit

Běžná dovolená nesmí být ze zákona kratší než 4 týdny. I když se najdou společnosti, které nabízejí 1 až 2 týdny dovolené navíc, běžné čerpání volna má své limity. Často si ho zaměstnanci vybírají jen po několika dnech a pořádně odpočinout si ani nestih­nou. Pro důklad­nější načerpání sil však existuje model, který postupně začínají zavádět i některé české společnosti. 

Jedná se o takzvaný sa­batikl, který lidem přináší možnost zcela vyp­nout a na čas z pracovního režimu odejít. Může tak pomoci předchá­zet například pracovnímu vyhoření nebo pos­kytnout prostor a novou motivaci zaměs­tnancům zvažujícím vý­pověď. 

Býval výsadou akademiků, dnes ho zavádějí firmy 

Sabatikl se ujal především na univerzitách, kde představu­je jisté privilegium akademických pracovníků, kteří si mohou udělat v pracovním životě přestávku a vzít si „tvůrčí volno“. Profesoři ho mohli využít například k tomu, aby se věnovali vlastnímu výzkumu. Jako první ho v roce 1880 začala akademikům nabízet slavná americká univerzita Harvard. 

Nověji jde však také o pracovní benefit, díky kterému mohou firmy svým zaměstnancům nabídnout lepší rovnová­hu mezi pracovním a osobním životem. Vytváří totiž příležitost pro osobní i pracovní restart. Celkem běžný je dnes už v n­ěkterých firmách a zemích v zahraničí. „Zejména v USA nebo Skandinávii je vnímán jako standardní nástroj prevence syndromu vyhoření a způsob, jak si pracovníci mohou odpočinout, vzdělávat se nebo věnovat svým projektům,“ uvedl pro Idnes.cz Michal Španěl, manažer pracovního portálu JenPráce.cz. 

Sabatikl lze využít podle svého uvážení – například na cestování. , ...

V českém pros­tředí se sice ještě naplno neujal, ale některé soukro­mé firmy už ho jako nový koncept zaměs­tnaneckých be­nefitů nabíze­jí. Zákonný nárok na něj však neexistuje. Sa­batikl spočívá v tom, že když zaměstnanec v zaměstnání stráví určitou dobu, většinou minimálně několik let, má pak nárok na delší volno. To může být jen pár týdnů, ale klidně i několik měsíců, záleží na rozhodnutí vedení a systému, který firmám umožní se bez pracovníka po danou dobu obejít. Běžně ale trvá minimálně měsíc. Takové volno by mělo sloužit k odpočinku nebo cestování, ale zaměstnanec s ním může naložit zcela podle svého přání a využít ho také například ke studiu nebo k jiné formě seberozvoje. 

Je pak už na rozhodnutí každé firmy, zda takové volno umožní zaměstnanci neplaceně nebo ho částečně či dokonce zcela proplatí. Po skončení saba­tiklu se pak z­aměstnanec vrací zpět na svou pozici a pokračuje v kariéře. Pro firmy může být plánování a organizace práce při zajištění saba­tiklu novou výz­vou: „zvlášť v menších týmech může být těžší zajistit zastupitelnost nebo plynulé předání agendy,“ říká Marcela Vysko­ková, marketingová manažerka z Advantage Con­sulting. 

Sabatikl funguje i v Česku 

U nás sabatikl za­vedla v roce 2022 například Tre­nýrkárna. Pra­vidla nastavila následovně: Po čtyřech odpracovaných letech umožní kaž­dému zaměstnan­ci vzít si měsíc placeného volna. Vybrat si ho lze v kuse nebo rozdělit na dvakrát 14 dnů. Potom, co zaměstnanec ten­to benefit vyčer­pá, má však povinnost zůstat ve firmě minimálně další rok. Každé tři roky si pak může takový „únik z fir­my“ zopakovat­. 

Po dobu nepřítomnosti pracovníků musí mít firma vymyšlený funkční systém k jejich zastoupení. , ...

Podmínkou je také, že má být práce předem předaná zástupci, protože účelem tohoto volna je především odpočinek a načerpání ener­gie do dalších let. Bývalý ředitel a zakladatel e-shopu Ruslan Skopal navrhl sabati­kl právě kvůli tomu, že „většina členů představenstva si po čtyřech letech prošla nějakou pracovní krizí nebo vyhořením,“ jak uvedla bývalá co-CEO Kristýna Rusňáková pro Czech Crunch. Ona sama například vy­užila toto volno k tomu, aby strávila měsíc na studijním pobytu anglič­tiny na Maltě. 

Existují však i jiné příklady, mezi kterými jsou značné rozdíly. Zatímco například telekomunikační operátor T-Mobile nabízí čerpání měsíčního saba­tiklu už po dvou letech, Nadační fond Eduzměna stej­ně dlouhé volno poskytuje svým zaměstnancům až po 6 letech práce. V celé skupině PPF mají zaměstnanci od roku 2024 na podobné volno s názvem „Rechar­ge by PPF“ nárok po 5 letech. Čtyři týdny placeného volna získává každý, kdo pracuje v některé ze společností, které pod skupinu PPF patří, tedy například AirBank nebo O2. 

Podle interních průzkumů jsou zaměstnanci, kteří ho už absolvovali, po návratu do práce motivovanější a vykazují vyšší míru spokojenosti. Právě podobné pozitivní ohlasy mohou rozhodovat o tom, jestli se tento benefit bude šířit i do dalších českých firem.