„Už je na čase, aby Češi přestali dělat otroky.“ Minimální mzda je na historickém maximu, ale lidem stále přijde směšně nízká
Minimální mzda v posledních letech pravidelně roste. Například od ledna se zvýšila o 1600 korun na 22 400 Kč hrubého a je tak na svém historickém maximu. Přesto se však pod každým článkem na toto téma objeví lidé, kteří tvrdí, že s takovou sumou není možné nijak důstojně přežít. Mají ale pravdu?
Asi nikoho nepřekvapí, že spokojenost se mzdou není u většiny lidí příliš vysoká. Z různých šetření vyplývá, že jen asi třetina obyvatel východní Evropy je spokojená s odměnou, která jim každý měsíc přijde na účet. U nízkopříjmových domácností je však rozčílení vcelku oprávněně ještě výraznější, protože mají pocit, že jejich uplatnění na pracovním trhu připomíná moderní otroctví.
Kolik peněz vám skutečně přijde?
Na první pohled nemusí minimální mzda 22 400 korun působit tak nízká. Je z ní ale třeba odečíst sociální i zdravotní pojištění a v neposlední řadě také daň z příjmů. Pokud v takovém případě nemáte nárok na žádné slevy a ani nemáte děti, zbyde vám v čistém jen něco málo přes 19 tisíc korun.
Hrubá hodinová mzda tedy odpovídá částce 134,4 Kč a za celou osmihodinovou směnus si vyděláte přibližně 1 075 Kč hrubého. Lidí, kteří takovou mzdu pobírají, je podle různých zdrojů kolem 120 až 170 tisíc, přičemž k hornímu odhadu se přiklání například aktuální ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). V drtivé většině případů jde o samoživitelky, uklízečky, prodavače a lidi, kteří pracují ve fyzicky náročných službách.
Pokud pobíráte minimální mzdu a máte vlastní bydlení, je to zvladatelné. Bez něj ale musíte přemýšlet nad každou korunou.
, ...
Co si s takovým rozpočtem pořídit?
Vzhledem k aktuální ekonomické situaci je život s minimální mzdou možný maximálně tak v případě, že máte zajištěné vlastní bydlení. Pokud bydlíte v nájmu, je vyžít s minimální mzdou velmi obtížné. Pro představu – průměrná cena nájmu v Brně se pohybuje kolem 400 korun za každý metr čtvereční – v Praze to je ještě o pár desítek korun více. Pokud byste měli garsonku o rozloze 25 metrů, vyjde vás přibližně na 10 tisíc korun bez energií a dalších poplatků. Ze zbývajících peněz je potřeba zaplatit potraviny, MHD, mobil a internet, léky, drogerii i hygienické potřeby. A stlačit tyto výdaje do zhruba 7 tisíc korun, které vám po zaplacení nájmu zbydou, je extrémně náročné. O tom, že byste nějaké finance ušetřili, nemůže být ve většině případů vůbec řeč.
Jak jsou na tom naši sousedé?
Česká republika na tom z hlediska srovnání s ostatními zeměmi není úplně nejhůř, ale samozřejmě záleží, na které země budete koukat. Polsko v posledních letech ekonomicky výrazně posílilo. Ještě před deseti lety jsme pro Poláky byli něco jako zámožní sousedé, dnes je jejich minimální mzda o zhruba 5 tisíc vyšší než ta naše.
Německo pak nabízí výrazně zajímavější odměny, protože tamní minimální mzda se pohybuje kolem 2,5násobku té naší. A i v Rakousku dostanete takřka dvojnásobek.
Jak z toho ven?
Mnoho odborníků se shoduje na tom, že minimální mzda je velmi nízká a nedá se s ní za běžných okolností vyžít. Problém ale je, že náprava není úplně jednoduchá. Samozřejmě se nabízí uzákonit vyšší mzdu, jenže v takovém případě se spouští tzv. mzdová spirála.
Zvýšení minimální mzdy vyvíjí tlak na všechny ostatní profese, které zákonitě budou chtít přidat. Když firmy přidají zaměstnancům, mají zpravidla dvě možnosti. Tou první je zvýšit ceny, což s sebou ale nese riziko roztočení inflace. Druhá možnost je redukovat náklady, čehož docílí propuštěním části zaměstnanců.
Co říkají ti, kteří ji berou?
Lidé, kteří minimální mzdu berou, jsou z celé situace pochopitelně velmi frustrovaní. „Za tohle mám chodit do práce? Vždyť tam trávím osm hodin denně, vydělávám naprosté minimum a ve 34 letech musím stále bydlet u rodičů, protože tohle nestačí ani na nájem. Už je na čase, aby Češi přestali dělat otroky,“ uzavírá trefně jeden z diskutujících.
Dokonce i obyčejná návštěva supermarketu je velmi komplikovaná, pokud máte k dispozici pár set korun.
, ...
Dobrou zprávou je, že se snad blýská na lepší časy. Před 5 lety totiž byla minimální mzda na úrovni 15 200 Kč (tedy minimální hodinová mzda představovala 90,5 Kč). Za tu dobu došlo k nárůstu o takřka 50 % a počítá se s dalším navyšováním. I když to pochopitelně není ideální a ceny bydlení, potravin i energií se také zvyšují, je to alespoň známka, že se situace postupně zlepšuje.





Sledovat v Google Zprávách
















































