Za nevhodnou otázku na pracovním pohovoru žena vysoudila miliony. V Česku ji personalisté pokládají dodnes
Otázka na děti nebo na to, kdy se chystáte na mateřskou, zní u pohovoru v Česku poměrně běžně, ačkoliv nemá. Podle výzkumu veřejného ochránce práv se s ní setkaly téměř dvě třetiny žen. Zatímco v Irsku nebo Británii podobné případy končí u soudu s odškodněním v milionech korun, v Česku se podobné otázky řeší jen výjimečně.
Otázka, která se u pohovoru opakuje
Podle průzkumu Kanceláře veřejného ochránce práv z roku 2023 se kolem 61 % žen setkalo u pohovoru s otázkami: Máte děti? Kdy je plánujete? Zaměstnavatel přitom nemá žádné právo takové otázky pokládat. Čtvrtina žen dokonce narazila na inzerát, který těhotné ženy nebo rodiče malých dětí záměrně od pozice odrazoval nebo je dokonce vylučoval.
Na co se vás u pohovoru smí a nesmí ptát
Ochranu těhotných žen a rodičů v pracovním právu garantuje hned několik předpisů: Listina základních práv a svobod, antidiskriminační zákon a zákoník práce. Zaměstnavatel smí ze zákona před vznikem pracovního poměru zjišťovat jen údaje bezprostředně související s prací.
Otázky typu „Plánujete děti?“ nebo „Kolik let je vašim dětem?“ jsou zakázané. Zaměstnavatel se nesmí ptát ani na těhotenství, výjimkou je, pokud by těhotná žena danou práci podle předpisů vykonávat nesměla, například na rizikovém pracovišti. I přes jasná pravidla se jimi zaměstnavatelé často neřídí.
Většina žen to nikam nehlásí
Jen 35 % žen, které se s nerovným zacházením kvůli mateřství setkaly, se rozhodlo situaci nějak řešit. A to ještě většinou neformálně: Promluvily si s kolegou nebo nadřízeným. Na odbory se obrátilo jen 5 % z nich, na právníka 4 % a na inspektorát práce jen 1 %. Podle veřejného ochránce práv jsou případy týkající se diskriminace z důvodu těhotenství v Česku velmi vzácné.
To ale neznamená, že se to neděje. V diskuzích ženy popisují podobné zkušenosti. Jedna z nich například sundala u pohovoru snubní prsten, aby se vyhnula otázkám na plánované těhotenství. Jiná žena popisuje, jak jí zaměstnavatel po oznámení těhotenství opakovaně naznačoval, že ztratila práci a její pozici pak inzeroval jako trvalou.
V jiné diskuzi zase personalista kontroloval datum narození v životopise uchazečky a zeptal se jí, zda je paní, nebo slečna, s poznámkou, že prý doufá, že mu za půl roku neuteče na mateřskou. V této diskuzi si ženy radily, jak na podobné otázky reagovat: Odpovědět odmítavě s odkazem na zákon nebo se o zkušenost podělit na portálech hodnotících průběh pohovorů.
V zahraničí se ženy ozvou
Učitelka Emily Williams v irském Westmeathu se ucházela o prodloužení smlouvy na dobu určitou. Ředitelka jí u pohovoru ale řekla, že by si ještě měla užívat každou chvíli doma s miminkem. U soudu se rozhodlo, že komentář ředitelky padl ještě před hodnocením kandidátů, a mohl tak ovlivnit výsledek pohovoru. Škola pak musela Emily vyplatit 85 000 € (v přepočtu zhruba 2 miliony Kč).
Otázkou to často nekončí
Podobný diskriminační případ se udál i v Severním Irsku. Maeve Bradley byla po návratu z mateřské dovolené vynechána z povýšení. Dostala ho osoba, která ji v té době zastupovala. Případ pak vyřešila mimosoudně a získala 215 000 £ (v přepočtu 6 milionů Kč). Zahraniční soudy ovšem často přiznávají vyšší náhrady nemajetkové újmy než české.
Český výzkum ochránce práv popisuje podobné případy: 13 % žen se po návratu z mateřské nezvýšila mzda, přestože kolegům na stejné pozici ano, a 7 % si dokonce platově pohoršilo. Každá sedmá matka zažila nátlak na ukončení pracovního poměru dohodou, každá osmá dostala výpověď nebo byla k podpisu dohody dotlačena. Finanční dopad mateřské a rodičovské dovolené přitom sahá ještě dál.
Kam se mohou ženy obrátit
Pokud se s podobnými nevhodnými otázkami setkáte na pohovoru nebo přímo na pracovišti, můžete se obrátit na veřejného ochránce práv. Jeho služby jsou bezplatné, poskytuje právní posouzení a pomáhá se shromažďováním důkazů. Veřejný ochránce práv doporučuje uchovávat důkazy, jako jsou e-maily, screenshoty konverzací nebo i nahrávky.
Jak vysoká mateřská skutečně je, jsme rozepsali v samostatném článku.
Popřípadě můžete podat antidiskriminační žalobu, při které můžete žádat upuštění od diskriminace, odstranění následků, omluvu nebo náhradu nemajetkové újmy. K žalobě se uchylujte až v krajním případě, protože náklady a čas by vás možná stály více, než si myslíte.





Sledovat v Google Zprávách


















































