Pohled ze satelitů překvapil i meteorology. Jaro 2026 má patřit k nejtěžším za dlouhou dobu. Jeden měsíc se zcela vymyká
S příchodem roku 2026 se také pomalu, ale jistě začíná probírat, jaký vlastně bude z hlediska počasí. Je jasné, že ve světě probíhají klimatické změny, proto je třeba i nadále počítat s prudkými změnami počasí či netradičními teplotami vzhledem k jednotlivým měsícům.
Například loňský rok, tj. rok 2025, byl z globálního hlediska třetím nejteplejším od začátku měření, které se datuje do roku 1850. Z řady předpovědí vycházejících z dlouhodobých sledování můžete vyčíst, že rok 2026 by se mohl opět zařadit mezi ty nejteplejší. Vliv na to bezesporu budou mít dva meteorologické fenomény současnosti – El Niño a La Niña.
Klimatické jevy
Odborníci se shodují na tom, že klimatické jevy El Niño a La Niña mohou do budoucna projít výraznou proměnou. Podle nové studie by se jejich cykly v tropickém Pacifiku mohly stát pravidelnějšími a výrazně intenzivnějšími. Bude to mít dopad na teplotní i srážkové vzorce po celém světě.
- El Niño
Jedná se o výsledný jev vyvolaný vzájemným působením mezi atmosférou a Tichým oceánem. Projevuje se přechodným zánikem obvyklého studeného Peruánského mořského proudu podél Jižní Ameriky, který je nahrazen teplým proudem z rovníkových oblastí. Pro zajímavost, El Niño se samozřejmě dá přeložit do češtiny – výraz znamená chlapeček.
- La Niña
Je spojen s teplým pásmem oceánské vody, které vzniká ve středním a východním rovníkovém Pacifiku včetně oblasti u tichomořského pobřeží Jižní Ameriky. Za normálního stavu je tato teplá voda odnášena větrem na západ a na její místo se dostává hlubokomořská chladná voda, což ovlivňuje podnebí v celém tropickém Pacifiku. Také v tomto případě můžete název jevu přeložit do českého jazyka – překlad zní holčička.
Jak se přistupuje k dlouhodobým předpovědím
Predikce počasí na delší časový horizont jsou náročnou disciplínou. Značně k tomu pomáhají analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Pomyslnou startovní čáru v tomto případě představuje rok 1850, právě tehdy se začalo počasí pravidelně pozorovat. Takzvaná odchylka od druhé poloviny 19. století, tj. od předindustriálního období, se využívá k porovnání, jak moc rok byl, nebo nebyl teplý.
Například loni dosáhla odchylka hodnoty 1,47 °C, proto byl rok 2025 označen za třetí nejteplejší. Vůbec nejteplejší byl za poslední dobu rok 2024, i díky tomu odchylka za poslední tři roky dosáhla 1,5 °C. Tato data mimo jiné vedou k úvaze, že letošní rok bude rovněž teplý. Kloní se k tomu například britská povětrnostní služba MetOffice, podle které rok 2026 dosáhne odchylky 1,46 °C.
Co nás tedy čeká
Předně je třeba říci, že u dlouhodobé předpovědi počasí je vždy třeba počítat s nepřesnostmi. V tuto chvíli máme díky vědě jakousi představu o podobě jarních měsíců, vždy se ale může předpověď na poslední chvíli změnit.
Přesto se dá podle dlouhodobých sezónních prognóz odhadnout, že zejména měsíc duben bude na proměnlivost počasí bohatý. Prognózy přitom vycházejí z evropských modelů ECMWF, tedy European Centre of Medium Range Weather Forecast, v českém překladu Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí. Podle něj můžeme očekávat:
- Nerovnoměrné srážkové rozložení a velké rozdíly mezi oblastmi. Zatímco některé z nich se budou potýkat se silnými dešti a rizikem lokálních záplav, jiné budou sušší než obvykle.
- Silné anomálie tlakových polí. Jinými slovy se v některých oblastech bude držet vysoký tlak déle než obvykle, kvůli čemuž dojde k potlačení výskytu frontálních systému a srážek.
- Výrazné teplotní výkyvy. Pro tento měsíc se zcela netypicky budou střídat epizody vysokých teplot (výrazně nad normálem) s chladnými dny plnými studeného vzduchu.























































